Z dat největší české zdravotní pojišťovny VZP vyplývá, že jednou za rok si dá u zubaře chrup zkontrolovat ani ne polovina jejích klientů. Dvakrát za rok jich chodí ještě mnohem méně. „Přitom prevence nesouvisí jen s relativně banálními případy, jako jsou zubní kazy. V první linii můžeme zachytit onkologické onemocnění dutiny ústní,“ upozorňuje zubní lékař Ondřej Procházka.
Poslední statistika VZP ukazuje, že v loňském roce z celkových 5,6 milionu klientů jich jednou na preventivní prohlídku dorazilo 2,1 milionu lidí. Celkově pojišťovna loni vykázala 2,27 milionu preventivních prohlídek. Z toho lze odvodit, že možnost preventivního vyšetření dvakrát ročně využilo ani ne 200 tisíc lidí.
A podobná čísla mají i další tuzemské zdravotní pojišťovny. Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky (ZP MV ČR) měla v minulém roce více než 1,3 milionu pojištěnců, z nichž alespoň na jednu návštěvu k zubaři přišlo téměř půl milionu.
Druhou prohlídku absolvovalo už jen něco přes tři sta tisíc. Tedy okolo 25 procent klientů. „A to včetně těhotných žen, které absolvují i třetí preventivní prohlídku,“ podotýká mluvčí ZP MV ČR Hana Kadečková.
Podle Procházky však pravidelné prohlídky znamenají také méně zátěže pro peněženku. Jsou výhodné z hlediska zdravotního i ekonomického. „Tam, kde je dobrá prevence, jsou nižší náklady na léčbu. Ať už by šlo o léčbu hrazenou pacientem, nebo zdravotními pojišťovnami,“ podotýká stomatolog.
Dá se naučit správné čištění zubů i v dospělosti?Na tuto i další otázky bude odpovídat stomatolog Jiří Šedivý v úterním Rozstřelu, který můžete sledovat zde. |
Na druhou stranu, ne všichni zubaři jsou při prohlídkách stejně důkladní. Pacient má proto nárok se v případě, že je s výkonem nespokojen, obrátit na Českou stomatologickou komoru, která stížnosti řeší.
Dvaatřicetiletá čtenářka iDNES.cz Denisa navštěvovala zubaře pravidelně dvakrát do roka. Když její zubař odešel do důchodu, objednala se s pobolívajícím zubem k nové zubařce. Ta jí – na rozdíl od předchozího stomatologa – udělala rentgen. Pacientce pak oznámila, že zub už nezachrání a k tomu má pod plombami devět kazů.
Celkově její chrup bude vyžadovat investici 36 tisíc korun. Odborníci jí doporučili podat stížnost k České stomatologické komoře a obrátit se na třetího dentistu pro nezávislý posudek.
Vrtání bez záruky
Situace, kdy zubní lékař péči o chrup zanedbá, případně neodvede práci dostatečně odborně, se může přihodit každému. A mít špatně ošetřený chrup samozřejmě nikdo nechce. Záruka na práci však na rozdíl od materiálu není. Co může tedy pacient dělat v případě, že není se zubařem spokojen?
„Dokazování je ve stomatologii obtížné. Prokázat, že jsou zuby špatné v souvislosti s jednáním zubaře, a ne zanedbanou péčí, je těžké,“ říká dopředu odborník na zdravotnické právo z PWC Legal Ondřej Dostál.
Nicméně pacient má kam se obrátit. Stížnost může odeslat České stomatologické komoře. Její revizní komise za loňský rok evidovala celkem 361 stížností. Z toho 242 jich bylo kvůli odbornosti a 202 kvůli etickému pochybení. V některých případech se stížnosti na zubaře překrývaly. Z celkového čísla se pak 38 případů dostalo až k disciplinárnímu řízení, ostatní vyřešila komise smírem mezi pacientem a lékařem, nebo je seznala jako bezdůvodné.
Kolik budeme v budoucnu platit zubařům? Roman Šmucler v Rozstřelu (09/2017)
