Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Centra měst jsou zamořená toxickými plyny. Experti doporučují omezit auta

  • 871
Rakovina plic, Alzheimerova choroba nebo astma. Vdechování oxidů dusíku dopadá na zdraví chodců i řidičů. Povolené limity se překračují, především v centrech měst, tvrdí experti. Stát podle nich měří koncentrace plynů na špatných místech. Podle odborníků by bylo na místě auta v centrech měst omezit, a naopak vsadit na veřejnou dopravu.

„Chodím tady s kočárkem skoro každý den. Na procházky i na nákupy musím tudy, bydlíme hned za rohem,“ překřikuje žena kolonu aut na pražské ulici Plzeňská. Nekonečný zástup vozidel se pomalu posunuje, u toho z výfuků vypouští toxické plyny. Za den jich zde projede necelých třicet tisíc.

Právě na Plzeňské naměřilo neziskové sdružení Senzorvzduchu nejvyšší hodnoty oxidu dusičitého v Praze. Množství plynu v ovzduší přesáhlo zákonné limity, průměrná hodnota za loňský rok byla dokonce pětkrát větší, než je doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Takové znečištění může být zdraví nebezpečné. A smíchovská dopravní tepna není jediným místem, kde k zamoření dochází.

Měla by města omezit automobilovou dopravu?

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 16. března 2023. Anketa je uzavřena.

„Byla bych ráda, kdyby jich tu jezdilo méně, i když sama auto taky používám. Snažím se ale jen když jedeme někam dál. Bojím se hlavně o zdraví tady malého,“ ukazuje žena na kočárek, když ji redaktor iDNES.cz sděluje statistiku o výskytu nebezpečného plynu. Malým dětem mohou podle odborníků oxidy dusíku ubližovat nejvíc, další extrémně ohroženou skupinou jsou lidé s plicními onemocněními.

„Znečištění oxidem dusičitým krátkodobě vede ke zhoršení respiračních onemocnění, včetně astmatu. Řada výzkumů z Evropy i severní Ameriky dokazuje, že dlouhodobé vystavení i poměrně nízkým koncentracím zvyšuje úmrtnost lidí,“ popisuje lékař Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. Další studie ukazují souvislost s rakovinou plic či Alzheimerovou chorobou.

Nebezpečí i pro řidiče

Problém je v centrech měst

  • Zákonem stanovený limit pro roční průměr koncentrací NO₂ je 40 µg/m3. Hodnota doporučená WHO je 10µg/m3.
  • Průměrnou roční hodnotu přes 50µg/m3 naměřilo sdružení Senzorvzduchu v Praze na Smíchově či poblíž křižovatky I. P. Pavlova.
  • Vědci z Centra pro životní prostředí hodnotu 52 µg/m3 naměřili v roce 2019 i v plzeňské ulici Karlovarská.
  • Nejvyšší hodnoty naměřené ČHMÚ se pohybují do 40 µg/m3, nejvyšší koncentrace najdeme v Praze, Ostravě a Brně.

Sám lékař Šuta, expert v oblasti vlivu životního prostředí na zdraví, doporučuje se chodníkům podél rušných ulic vyhýbat.

„Osobně se snažím omezit svůj pohyb po ulicích s intenzivním automobilovým provozem a rozhodně bych nedoporučoval v blízkosti takové silnice žádnou zvýšenou fyzickou námahu. A mimochodem, vysoké koncentrace vdechují také řidiči a pasažéři vozidel, která po silně zamořené silnici jezdí,“ upozorňuje Šuta.

Nadšenci z neziskového sdružení se soustředili právě na rušné ulice v centru Prahy, které lemují chodníky. Na dvaceti stanicích měřili po celý minulý rok pomocí speciálních přístrojů, takzvaných pasivních vzorkovačů od švýcarské laboratoře Passam, které doporučuje i Evropská komise. Data každý měsíc posílali do švýcarské laboratoře na vyhodnocení.

A výsledek? Zákonné limity se překračují nonstop na 14 z 20 míst. Hodnota, kterou doporučuje WHO, se nedodržuje ani na jednom z nich.

Nejvíce znečišťují domácnosti. Stojí je to přes osm tisíc ročně, říká studie

„Na našem měření jsou nejcennější průběhy hodnot koncentrací v čase, na nichž můžeme sledovat vývoj po dobu celého roku v jedné lokalitě. Sledujeme, že naměřené hodnoty jsou konstantně vysoké,“ poukazuje předseda sdružení Senzorvzduchu Michael Lažan. Praha není výjimkou. Nadlimitní hodnoty naměřili v minulosti výzkumníci z Centra pro životní prostředí a zdraví v centru Plzně.

Měří se na špatných místech

Dalo by se očekávat, že podobné výsledky jako sdružení budou i hlásit meteorologové. Opak je však pravdou. Podle předběžné zprávy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) jsou sice koncentrace v centrech měst vyšší, nicméně loni nedošlo k překročení zákonných limitů koncentrací oxidů dusíku ani na jednom z míst, kde meteorologové měřili. Stejné výsledky hlásí ČHMÚ už potřetí v řadě.

Lažan to přičítá nevhodně umístěným čidlům, která jsou příliš daleko od zdrojů oxidu dusičitého, a proto vychází menší hodnoty. „Měřený vzduch ČHMÚ se nikdy neměří přímo v bezprostřední blízkosti zdroje, kromě stanice v Legerově ulici, která konstantně měří nejvyšší hodnoty v Praze,“ vysvětluje rozdíl mezi jejich měřením a výsledky ČHMÚ.

Roční průměrné koncentrace oxidu dusičitého v ČR za rok 2021.

„My určitě nevylučujeme, že v okolí rušných silnic a křižovatek mohou být koncentrace přesahující limity,“ přiznává Václav Novák, vedoucí oddělení informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ. Podle něj nemohou meteorologové měřit na více místech z důvodu „finanční náročnosti“.

Lažan poukazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie z roku 2019 týkající se směrnice o kvalitě ovzduší. Ten stanovuje, že měřit se má ve výšce, ve které lidé vzduch vdechují, a především kolem rušných silnic.

„Soud zdůraznil, že musí být důsledně prováděna a kvalita ovzduší monitorována i v místech, v nichž se nachází nejvyšší očekávaná zátěž znečištěním ovzduší – a mezní hodnoty musí být v těchto lokalitách také povinně dodržovány,“ shrnuje Lažan.

Lékař Šuta upozorňuje, že by se měl dodržovat limit, který doporučuje Světová zdravotnická organizace. „Dlouhodobě by koncentrace oxidu dusičitého neměly překročit 10 mikrogramu na metr kubický, což je hodnota, která je překračována na naprosté většině měřících stanic ve městech,“ říká expert.

Městům uleví jen útlum aut

Oxidy dusíku vznikají přirozenou cestou, ale i vlivem lidské činnosti, především při spalování fosilních paliv a při některých chemicko-technologických procesech, třeba při výrobě hnojiv. Nejvýznamnějším původcem je silniční doprava. Podle některých expertů je proto vhodné ji v centrech měst omezovat a nahrazovat jinými, k životnímu prostředí a lidskému zdraví šetrnějšími variantami.

„Ve městech by pomohlo omezení počtu projíždějících aut, zejména těch s dieselovými motory, které představují drtivou většinu emisí v hustě obydlených oblastech,“ myslí si lékař Šuta.

Podobná opatření jsou v cizině již dnes běžná. „V zahraničí existují ověřené postupy, jako nejúčinnější se ukazují nízkoemisní zóny kombinované se zpoplatněním vjezdu, tedy takové nastavení, kdy více znečišťující vozidla platí více za vjezd do centra,“ jmenuje příklady opatření Michal Kalina, vedoucí Laboratoře udržitelného urbanismu (LAB) spolku AutoMat.

Město, kde každý jezdí hlavně sám. V Brně výrazně přibylo aut bez spolujezdců

V Česku ale tento přístup příliš populární není. Možnost nízkoemisních zón odmítlo například hlavní město. Loňský průzkum agentury STEM ukázal, že omezit vlastní životní styl kvůli životnímu prostředí je ochotná jen zhruba třetina Čechů.

Byli byste ochotni změnit svůj styl života kvůli životnímu prostředí?

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 16. března 2023. Anketa je uzavřena.

„Vzhledem k tomu, že podobně dopravně zatížené metropole jako jsou Brusel, Londýn nebo Paříž již v posledních letech podnikly výrazné omezení automobilové dopravy, bylo by dobré, aby ani Praha nezůstávala pozadu,“ myslí si předseda Lažan. „Automobilový provoz je ve zpoplatněných zónách také plynulejší,“ souhlasí vedoucí LAB Kalina.

Podle Kaliny je potřeba omezování aut doplnit kvalitními alternativami, jako je rozšíření městské dopravy či budování cyklostezek. STEM v průzkumu potvrdil, že česká veřejnost je nakloněná větší podpoře veřejné a železniční dopravy.

Nejen zdraví, ale i klima

Nezisková organizace Arnika uvádí, že oxidy dusíku mají nejen nechtěné zdravotní dopady, zároveň negativně ovlivňují životní prostředí. Způsobují například kyselé deště, které znečišťují řeky, lesy a způsobují vymírání v nich žijících organismů.

Zelené rybníky, suché tůně. Z vod mizí třetina druhů, obnova pomůže s čištěním

„Některé oxidy dusíku jsou schopné pohlcovat infračervené záření a díky této vlastnosti se zařazují do skupiny skleníkových plynů, které se podílejí na změnách klimatu. Příkladem je oxid dusný, známý také jako rajský plyn,“ říká odbornice Valeriya Grechko z Arniky. Globální oteplování má ničivé dopady všude po světě, od tání ledovců, po všudypřítomná intenzivní sucha, zabijácké vlny veder, požáry, povodně a další přírodní katastrofy, které dohromady utváří stav klimatické krize.

Doprava, z níž pochází nejvíce oxidů dusíku, je třetím největším zdrojem všech skleníkových plynů. Zároveň aut celosvětově stále přibývá a emise z dopravy jsou nejrychleji rostoucím faktorem, který způsobuje klimatickou změnu. I proto se EU snaží emise krotit přechodem na elektromobilitu, tlakem na výrobu šetrnějších aut, sdílení dopravních prostředků a především rozvojem a motivací k využívání veřejné dopravy.

Emise skleníkových plynů z dopravy v EU.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video