„Jsou tisíce regionálních zastupitelů, kteří pracují podstatně více a jsou odměňováni podstatně méně než někteří poslanci. Jejich (poslanecký - pozn. red.) požadavek je nenažranost,“ prohlásil Zeman při své návštěvě Brna (více o návštěvě prezidenta čtěte zde). Přimluvil se za růst platů o 3,5 %, jak to prosazuje i premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka.
Růst platů politikůPlaty politiků mají vzrůst proto, že s rokem 2014 končí čtyřleté zmrazení, které schválila vláda Petra Nečase, v níž byl ministrem financí Miroslav Kalousek. Kdyby nyní politici neschválili novelu zákona, platová základna by „rozmrzla“ a vzrostla od ledna o 26 %. Vláda Bohuslava Sobotky původně chtěla novelizovat zákon tak, aby místo o 26 % platy politiků vzrostly o symbolické jedno procento. Pak premiér Sobotka couvl nespokojeným poslancům a kompromisně navrhl růst platové základny o 3,5 % (více zde), tedy o částku odpovídající nárůstu u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru. Jenže poté zasedl rozpočtový výbor Sněmovny a vše změnil: odsouhlasil nárůst o 14,4 % a další postupný růst. Tento návrh podpořili i členové výboru ze Sobotkovy ČSSD. Předsednictvo sociální demokracie posléze opět návrh odmítlo. |
Vzhledem k tomu, že poslanci řeší své platy na poslední chvíli - jen několik týdnů před koncem roku - se nabízí otázka, zda lze případné prezidentovo veto ještě přehlasovat. Záleželo by totiž na tom, jak rychle poslanci zákon ve Sněmovně projednají, schválí a pošlou do Senátu. Ten by se jím mohl teoreticky zabývat na své schůzi 10. prosince a postoupit jej prezidentovi.
Pak by bylo jen na Miloši Zemanovi, v jaký den by zákon vetoval - a následně na Poslanecké sněmovně, zda by se dokázala dostatečně rychle sejít na mimořádné schůzi a veto přehlasovat.
Platy poslanců se bude zabývat plénum Sněmovny na své nastávající schůzi, která začíná v úterý. Ve hře ale může být více návrhů, než „jen“ domlouvání o procentu, o jaké mají platy politiků vzrůst. Například premiér Bohuslav Sobotka by do zákona rád vložil pasáž, která sníží platy politikům s nízkou „docházkou“ do práce.
Za zavedení sankce za malou účast při hlasování se v nedělní Partii na TV Prima přimlouval i předseda Senátu Milan Štěch.
Řeč čísel: o kolik více by politici vydělali
Zákon o platech politiků a soudců se netýká jen poslanců či senátorů, ale například také členů vlády či prezidenta republiky. Ten má státem vyměřený plat 186 300 Kč, při růstu o 14,4 % by se mu zvýšil téměř o třicet tisíc korun. Pokud se poslanci na novele zákona neshodnou (nebo nestihnou přehlasovat případné prezidentské veto), polepší si na hrubém platu řadový poslanec o 14 500 Kč.
Řadových poslanců ale je jen malá část, nejméně 132 členů Sněmovny totiž bere plat na úrovni místopředsedy výboru, předsedy podvýboru či místopředsedy poslaneckého či senátorského klubu. Pro ně by růst o 26 % znamenal, že jim hrubý plat poskočí o 17 500 Kč.
A prezidentovi republiky by se v případě nárůstu o 26 % zvýšil plat o 48 400 Kč (se započítáním náhrad o 93 500 Kč). Miloš Zeman měsíčně převádí 60 tisíc korun na symbolické umořování státního dluhu.
| nyní | růst o 14,4 % | růst o 26 % | |
|---|---|---|---|
| řadový poslanec či senátor | 55 900 Kč | 64 000 Kč | 70 400 Kč |
| poslanec místopředseda výboru | 67 300 Kč | 77 000 Kč | 84 800 Kč |
| předseda vlády, Senátu či Sněmovny | 150 100 Kč | 171 700 Kč | 189 100 Kč |
| prezident republiky | 186 300 Kč | 213 100 Kč | 234 700 Kč |
Na náhradách by si kromě prezidenta přilepšili i poslanci, senátoři či členové vlády. Zatímco prezidentovi náleží paušální náhrada ve výši 335 % platové základny, poslanci mají náhrady odstupňované podle vzdálenosti trvalého bydliště od Prahy. Při růstu platové základny o 26 % by si poslanci na náhradách přilepšili o osm až deset tisíc měsíčně (před zdaněním).
Pokud se politici na žádné novele nedohodnou, platy „rozmrznou“ a bude platit ono zvýšení o 26 %.
