V překotných prohlášeních o procentuálním zvýšení poslaneckých platů se často ztrácejí konkrétní částky, o které si poslanci přilepší.
S tím, co mají podle nejnovějšího návrhu dostat od ledna navíc řadoví poslanci, si přitom téměř deset procent pracujících Čechů musí vystačit celý měsíc. Přibližně takovou hrubou mzdu dostávají.
Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o mzdách v jednotlivých regionech.
Upozornil na to i děčínský poslanec Jaroslav Foldyna, který dohodu stran z minulého týdne kritizuje. „V našem regionu je pro spoustu lidí měsíční mzda to, co bychom si přidali. To je podle mého neobhajitelné,“ řekl Foldyna pro deník Právo. V řadách sociálních demokratů i dalších poslanců je však výjimkou. Ostatní jsou spíše zastánci zvýšení platů, které byly po mnoho let zmrazené.
Aktuální dohoda počítá s růstem platů ústavních činitelů o zhruba 14 procent (na 2,5násobek průměrné mzdy ve veřejném sektoru). O kolik více ve skutečnosti najde konkrétní poslanec či senátor na výplatní pásce, to záleží především na množství funkcí, které v Parlamentu obsadil. A také na tom, jak využívá poslanecké náhrady.
Jisté však je, že si polepší přinejmenším o 12 300 korun před zdaněním. Jak už MF DNES informovala, samotná hrubá mzda řadového poslance stoupne o 8 100 korun. O další přilepšení se však postarají náhrady odvozené od tohoto platu.
„Mzdu do dvanácti tisíc korun měsíčně pobíralo loni téměř 341 000 osob z celkového počtu 3 436 700 pracujících,“ srovnává Tomáš Chrámecký z ČSÚ. Dalších deset procent lidí dostane za svoji práci nanejvýš dvanáct až patnáct tisíc korun hrubého měsíčně.
Lze tedy říci, že v těchto dvou skupinách s nejnižšími příjmy se nachází téměř pětina pracujících.
A právě z tohoto pohledu lidé zvýšení poslaneckých platů často komentují. Zjistil to i senátor Zdeněk Škromach (ČSSD) v anketě, kterou minulý týden vyhlásil na svém facebookovém profilu.
Sousedé jsou bohatší● Zatímco například na sousedním Slovensku či v Německu si poslanci vydělají přibližně čtyřnásobek tamní průměrné mzdy, čeští poslanci jsou na tom podle tohoto srovnání hůře. Průměrná mzda v České republice byla letos v prvním pololetí 25 159 Kč, základní plat poslance a senátora bez příplatků za funkce a bez náhrad je nyní 55 900 Kč. ● Původní návrh vlády počítal s růstem platů politiků o jedno procento, tedy na 56 500 Kč. Dohoda rozpočtového výboru z minulého týdne počítá s navýšením základního platu na 64 000 Kč. Úměrně tomu vzrostou i náhrady. Premiér Bohuslav Sobotka navrhuje, aby platy politiků vzrostly nyní jen o 3,5 procenta jako u ostatních státních zaměstnanců. Pak by si řadoví poslanci vydělali 57 900 Kč. Na konci letošního roku přestane platit nynější platový výměr. Pokud se poslanci nedohodnou, skončí zmrazení platů a ty vyskočí o více než čtvrtinu. |
„Nedovedla bych se dívat na to, jak mé okolí, za které jsem jako poslanec víceméně zodpovědná, musí na rozdíl ode mne otáčet každou korunu, aby vůbec přežili!“ vzkázala politikovi například jedna ze tří stovek diskutujících.
Další funkci má 147 poslanců
Nejvíce lidí pobírá podle statistického úřadu mzdu nižší než 15 tisíc korun v regionu Jihovýchod, který tvoří Jihomoravský kraj a Vysočina. Čísla jsou za takzvané euroregiony, na které Česko pro své potřeby dělí Evropská unie. Je jich osm.
„Výdělky za kraje bohužel neevidujeme,“ říká Chrámecký.
Ze statistik také nelze vyčíst, kolik peněz si lidé vydělají bokem načerno. Některé firmy totiž nabízejí lidem smlouvu například s minimální mzdou, která se od ledna zvedá na 9 200 korun, a další peníze jim dají na ruku, aby se nemusely danit.
Většina poslanců si však má nyní polepšit výrazně více než jen o zmíněných 12 300 korun. Řadových členů Sněmovny bez funkcí totiž bylo podle květnové analýzy MF DNES jen 53 ze 200. Ti nyní berou 55 900 korun. Například místopředseda výboru už má 62 100 korun.
Citlivé hádky o to, zda a o kolik politici sami sobě zvýší mzdu, se dříve konat vůbec nemusely. Výše platů byla navázána na průměrnou mzdu v Česku. V roce 2003 si však politici v reakci na povodně platy poprvé zmrazili a debaty o jejich výši se od té doby pravidelně vracejí.
O tom, zda jim nyní stoupnou o domluvených 14 procent, se bude rozhodovat ve čtvrtek na koaliční radě. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD chce dohodu ještě zvrátit a prosadit zvýšení o pouhých 3,5 procenta. Poslanci jsou však v časové tísni, na které mohou vydělat.
Na konci letošního roku totiž skončí předchozí zmrazení platů. A pokud Parlament nestihne udělat nic, platy zákonodárcům okamžitě vyskočí na úroveň soudců -oproti dnešku o plných 26 procent.
