„Není akceptovatelné, aby si politici takto zvyšovali platy. Je to neskutečný výsměch lidem,“ prohlásil Středula. Poukázal na to, že státním zaměstnancům mají vzrůst platy o 3,5 procenta a minimální mzda se od ledna také zvýší, ale jen o sedm stovek na 9 200 korun měsíčně.
„Děkuji za to stanovisko. Souhlasím s tím, že to není možné,“ reagoval Sobotka. Ve vládní koalici chce vyjednat, aby se platy politiků zvýšily méně. Když ovšem politici do konce roku neschválí nic jiného, platy, které byly v minulosti zmrazeny do konce roku 2014, jim v lednu prudce vyskočí, a to o více než 26 procent.
Prakticky by to znamenalo zvýšení základního platu poslance z 55 900 korun na 70 400 měsíčně. K tomu ovšem patří další příplatky za funkce, kdy téměř každý poslanec nějakou má, a měsíční náhrady v řádu desítek tisíc korun měsíčně.
Vláda původně předpokládala, že platy politiků vzrostou jen o procento. Když ale bylo jasné, že s tím bude ve Sněmovně problém, přišel premiér s „ústupovou variantou“ přidat poslancům, senátorům i ministrům 3,5 procenta, stejně jako učitelům, úředníkům a jiným státním zaměstnancům.
Hned jak Sobotka minulý týden odjel do Spojených států, strany ve Sněmovně se hladce dohodly, že si politici přidají přes 14 procent: tedy řádově více, než kolik se najde pro zaměstnance státu. Po návratu Sobotky z Ameriky předsednictvo ČSSD zavázalo své členy, včetně poslanců, že to nesmějí dopustit. A právě proto bude Sobotka s ANO a lidovci vyjednávat jinou variantu.
Odbory žádají strop věku odchodu do penze v 65 letech
Šéf odborové centrály Středula i premiér si notovali v tom, že by se měla výrazněji zvyšovat minimální mzda. Ta od ledna příštího roku stoupne z 8 500 korun o sedm stovek. Původně to měla být jen pětistovka, ale dvě stovky navíc ČSSD s šéfem ANO a ministrem financí Andrejem Babišem vyjednala za to, že sociální demokraté kývli na zástupkyni ANO Věru Jourovou jako na novou českou eurokomisařku.
V čem si naopak předseda s odboráři úplně nerozuměl, byl názor na hranici věku zvyšování do důchodu. Nyní žádný strop není a věk odchodu do důchodu závisí na tom, kdy se člověk narodil. Středula na sněmu ČMKOS mluvil o tom, že by měla být hranice 65 let. A jeden ze zástupců odborového svazu Kovo se Sobotky ptal na to, jestli si myslí, že je možné, aby těžce manuálně pracující člověk měl jít do penze třeba až ve chvíli, kdy mu bude 73 let. „Jaká bude asi jeho výkonnost, když je mu 65 let?“ ptal se premiéra.
„Nemůžu vám slibovat snižování věku odchodu do důchodu, protože by to nebyla pravda,“ opáčil Sobotka. Rozpočet si to podle něj nemůže dovolit. Přesto bude podle Sobotka vládní koalice se současnými pravidly odchodu do penze chtít něco udělat. „V první fázi to zastropujeme,“ řekl premiér. Zvyšovat dál věk odchodu do penze bude možné jen podle toho, jak se bude vyvíjet délka dožití člověka. Sobotka tvrdí, že to politici budou vždy po několika letech vyhodnocovat.
Premiér naopak odborářům slíbil, že bude v koalici prosazovat, aby se alespoň částečně v prvních třech dnech nemoci vrátila nemocenská. Nyní jsou zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci doma „zadarmo“.
