„Jít do práce s tím, že spousta vašich kolegů na celém světě už padlo, je hrozně nepříjemná situace, ale nesmíte nad tím takhle přemýšlet, protože byste do té práce vůbec nedošli,“ řekl na tiskové konferenci Žáček.
Koronavirus v Česku   |
Strach podle něj ale zdravotníky zároveň udržuje v obezřetnosti. „Jakmile se přestaneme bát, tak si myslím, že by mohlo dojít k tomu, že uděláme víc a víc chyb a můžete se nakazit,“ doplnil. Zároveň doufá, že současné koronavirová krize přinese zdravotním sestrám větší prestiž.
Zdravotníci pracují v overalu s kapucí, s respirátorem, ústenkou, průhledným štítem, v čepici a trojích rukavicích. Spodní rukavice jsou dlouhé skoro až po lokty, druhé jsou ochranné a vrchní se mění po každém kontaktu s pacientem.
„Práce v ochranných oblecích je extrémně vyčerpávající. V overalu je obrovské horko, takže se okamžitě zpotíte. Navíc si vydýcháte kyslík a jste dehydrovaní, protože se nemůžete pořádně napít,“ popsala vrchní sestra oddělení ARO Hana Kožmínová.
OBRAZEM: Jak Nemocnice Na Bulovce bojuje proti epidemii koronaviru |
Podle Žáčka navíc na některých odděleních není klimatizace. „Delší pobyt na takovém pokoji, do kterého praží slunce, je pro ošetřující personál nesnesitelný. Stékající pot do tváře, zhoršené dýchání, bolest hlavy, pokles pozornosti a soustředění,“ vypočetla potíže sestra z infekční kliniky Tereza Laurincová.
Na ARO oddělení se střídají dva tříčlenné týmy sester, které se nepotkají. Tři hodiny pracují, pak mají tři hodiny pauzu a další tříhodinovou službu. Na infekční klinice, kde má každý pacient svůj box, pracují zdravotníci v ochranných oblecích maximálně dvě hodiny v kuse.
I po vyléčení mohou mít někteří potíže s dechem
Obvyklá péče o intenzivního pacienta zahrnuje celou škálu úkonů, od léčebných až po základní jako hygienu a výživu. Pacienti pozitivní na covid-19 jsou často napojeni na plicní ventilátor, který jim podporuje nebo nahrazuje dech. „U pacientů s covid-19 dominuje respirační selhání, tudíž plíce přestávají plnit funkci,“ uvedl Žáček. I po vyléčení mají někteří poškozené plíce a problémy s dechem třeba podobné astmatu.
S pacienty personál nemocnic také pravidelně hýbe, aby se předešlo proleženinám. „Pacienti, kteří trpí virovým zánětem plic, velmi profitují z pozice na břiše, protože se jim provzdušní zadní část plic“ doplnil. Podle Kožmínové má pro tuto polohu nemocnice speciální polštáře. Pod obličej přijde polštář s otvorem, aby pacient mohl dýchat, celé tělo pak leží na polštáři ve tvaru klínu, aby byl hrudník výše než nohy. V takové poloze může nemocný ležet až 48 hodin. Na jeho obracení se pak musí podílet šest lidí, protože je třeba držet všechny hadičky od přístrojů či infuzí.
Vše o koronaviru
|
Kromě plicních ventilátorů potřebují někteří pacienti ve vážném stavu také podporu krevního oběhu, náhradu funkce ledvin nebo přístroj ECMO, takzvanou membránovou oxygenaci neboli přístrojové okysličování krve. V prvních fázích léčby jsou většinou uvedení do umělého spánku. Návrat spontánního dýchání ale potřebuje jejich spolupráci.
Lůžka pro pacienty s covid-19 měly vyhradit všechny nemocnice, mělo jich být zhruba 2000. Jenom Bulovka mohla vytvořit až zhruba 300 lůžek, najednou ale pečovala zatím jen o několik desítek pacientů. Celkem se léčí v nemocnicích asi 400 lidí, jejich počet je stabilní, což je podle odborníků nejlepší ukazatel toho, že má Česko epidemii pod kontrolou.
