Byl květen 2020, kdy na jednotku intenzivní a resuscitační péče jedné z pražské nemocnice převezli tříměsíční holčičku po operaci. Její matku k ní zdravotnický personál pustil jen jednou – večer po operaci. Poté od ní pouze odebírali odstříkané mateřské mléko, sama žena k dceři nemohla. Omezení kontaktu nemocnice odůvodňovala situací kvůli covidu-19.
Takových případů se objevilo hned několik. Na problém upozorňovala i bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, která napsala dopis na ministerstvo zdravotnictví.
Nemocnice porušují práva dětí, míní Válková. Některé nevpustily rodiče |
Přestože v první polovině roku 2020 platil kvůli covidu zákaz návštěv v lůžkových zdravotnických zařízeních, výjimku měli právě rodiče v souvislosti s návštěvami nezletilých pacientů. Ti navíc mají při naplnění zákonných předpokladů právo dokonce na nepřetržitou přítomnost rodiče. Rodič jako zákonný zástupce dítěte totiž není obyčejnou návštěvou.
K případům je nutné postupovat individuálně
S dcerou se matka nakonec opět setkala až po několika dnech, kdy byla přeložena na běžné oddělení. Na postup nemocnice nicméně podala stížnost. U vedení se stížností neuspěla, proto se obrátila na ombudsmana a na pražský magistrát.
Magistrát uvedl, že předmětnou stížnost řádně prošetřil. „Na stížnost jsme nahlíželi jako na individuální záležitost a posuzovali ji jako jedinečnou s ohledem na unikátnost zákroku, který byl u pacienta vykonán. Zohlednit jsme museli taktéž v té době vrcholící epidemii neznámého respiračního onemocnění covid-19. Magistrát posoudil stížnost jako nedůvodnou, kdy poskytovatel upřednostnil nejvyšší zájem dítěte, a svým postupem minimalizoval riziko potencionální nákazy onemocněním covid-19 u pacienta, pro něhož by případná nákaza mohla znamenat fatální následky. Postup poskytovatele jsme se stěžovatelkou průběžně komunikovali,“ uvedl mluvčí úřadu Vít Hofman. Kritiku zástupkyně ombudsmana považuje za neoprávněnou a nesouhlasí s tvrzením, že se stížností nezabýval, a to zejména proto, že podle Hofmana magistrát jednal o problematice jak s nemocnicí, tak s ministerstvem zdravotnictví. |
Právě ten podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové chyboval, když stížnost matky řádně neprošetřil a nevypořádal se například s námitkou ženy, že při přijetí k hospitalizaci s dcerou měla negativní test. Své závěry předala zástupkyně ombudsmana také ministerstvu zdravotnictví.
„Je třeba si uvědomit, že jádrem stížnosti nebylo neumožnění nepřetržité přítomnosti zákonného zástupce pacienta, ale jakéhokoliv kontaktu (byť v omezeném rozsahu) matky s malým dítětem po několik dnů. Jsem si vědoma toho, že právo hospitalizovaného dítěte na nepřetržitou přítomnost rodiče neplatí absolutně a za jistých okolností může být omezeno, zejména právě na takovém typu oddělení, kde je třeba zajistit bezpečnou péči o výrazně ohrožené pacienty. Pak ale musí být umožněn alespoň krátký kontakt dítěte s rodiči, obzvlášť pokud jde o kojence a jeho matku, jako v tomto případě,“ popsala Šimůnková.
Úřady, které stížnosti ve zdravotnictví vyřizují, by podle ní měly vždy přezkoumávat důvody, proč nemocnice odmítá umožnit přítomnost zákonného zástupce u dítěte, tedy zda sledují legitimní cíl. Právě s ohledem na pobyt rodičů by nemocnice by podle ní měly nastavit rozumné a transparentní podmínky a měly by k situacím přistupovat individuálně.
Dítě má právo na přítomnost rodiče
Samotnou přítomnost rodičů u dětí v nemocnici zakotvuje zákon o zdravotních službách – a je právem dětského pacienta, což by měly nemocnice respektovat a dodržovat. Rodič však nesmí narušit poskytování zdravotních služeb. Úřad ombudsmana zároveň upozornil, že věk dítěte není pro umožnění přítomnosti dalších osob rozhodující. Do 6 let hradí zdravotní pojišťovna pobyt průvodce v nemocnici nebo lázních automaticky, u dětí starších 6 let jen se souhlasem zdravotní pojišťovny.
Podle Šimůnkové by bylo dobré, aby nemocnice umožnily co nejširší kontakt rodičů s dětmi. Každý případ mají posuzovat individuálně a i v případě nepříznivé epidemiologické situace přijmout alespoň jednoho z rodičů jako doprovod.
„Obecně platí, že čím lépe zdravotníci zdůvodní a vysvětlí rozhodnutí, proč v daném případě není přítomnost rodičů možná, tím je pravděpodobnější, že ho rodiče pochopí a přijmou. Každý případ je proto potřeba posuzovat individuálně a přizpůsobit jeho řešení aktuálním podmínkám,“ uvádí úřad ombudsmana.
Stížnostní mechanismus ve zdravotnictví má dva stupně. Zástupkyně se proto stížností zabývá až poté, co ji vyřídí nemocnice a krajský úřad nebo magistrát. Prošetřuje však pouze to, jak stížnost úřad vyřídil. |
Kvůli návštěvám rodičů v nemocnicích jednala Šimůnková loni také s ministerstvem zdravotnictví. To by mělo na základě poznatků vytvořit metodický materiál pro zdravotnická zařízení. Sama Šimůnková například navrhuje, aby se upravila pravidla pro přítomnost druhého rodiče, nebo pro situace, kdy chce být rodič při uspání a probuzení dítěte na operačním sále.
„Opět by nemocnice měly vždy jasně zdůvodnit, proč není možné rodiče k uspání a probuzení dítěte přizvat. V budoucnu by měly také na tyto situace myslet při úpravě prostor – například vytvořit místo, kde by přítomnost rodičů při uvedení do anestezie a probouzení neomezovala provoz operačního sálu. Nemocnice by také podle zástupkyně ombudsmana měly pamatovat na výjimky z úplného zákazu přítomnosti dalších osob na operačních sálech například pro rodiče dětí se zdravotním postižením,“ uvádí brněnský úřad.
