Přestože v letošním přijímacím řízení může dojít k tomu, že se některé děti nedostanou na svoji spádovou základní školu, věří Martin Kocián, že se jeho syn na Základní školu Vratislavova na Praze 2 dostane. „Jsme ze spádové oblasti a nebojím se, že by taková možnost byla. Bydlíme kilometr od školy, nevidím důvod, proč bychom někam dojížděli, i školku máme za rohem,“ ujišťuje.
Zato Marta Kuchynková má o budoucí školu své dcery obavy – jejich spádová Londýnská na Praze 2 patří mezi vyhlášené, a tak každoročně hromadu zájemců musí odmítat. „Ani při zápise nedokázali říct, jestli dceru přijmou,“ vysvětluje Kuchynková, proč se rozhodla jít na zápis na Vratislavku.
S dcerou tak nyní obchází zápisy škol v okolí a doufá, že na některé z nich ji, v případě neúspěchu na jejich spádové, vezmou. Nerada by totiž pouštěla dceru do školy přes celou Prahu, což by v případě nepřijetí na žádnou okolní školu mohlo hrozit.
Rodiče podvádějí u zápisů do škol. Liberec je proti tomu bezradný |
Jedním z důvodů velkého převisu na Londýnské je i skutečnost, že se rozrůstá obchod s takzvanou spádovou turistikou. Rodiče přihlašují své děti k trvalému pobytu ke známým či úplně cizím lidem, platí jim za to, na oplátku se pak snáze dostávají na spádovou školu. Mnohdy ale na úkor skutečně spádových dětí.
Redakce iDNES.cz má k dispozici inzerát z pražského Náměstí míru, tedy spádového pro ZŠ Londýnská, jehož majitelka hledá osobu, která by si nechala k sobě domů napsat na trvalý pobyt její dítě. Za administrativní úkon neváhá ani zaplatit.
Lidé v žádaných lokalitách nabízí cizím osobám peníze za to, že umožní dočasný trvalý pobyt dětem, které pak mají větší šanci na přijetí u určitých škol.
Ženu, jejíž identitu redakce zná, redaktor kontaktoval, ta ale celou praktiku s vylepováním inzerátů v blízkosti Základní školy Londýnská popřela. „Nezlobte se, to musí být omyl,“ odvětila na dotaz, kolik by byla ochotna za trvalý pobyt dítěte zaplatit.
Další možností spádové turistiky je i varianta najmutí profesionální agentury, která vše zařídí. Za své služby si žádá od několika stovek po tisíce korun.
O praktikách některých rodičů ví i vedení Vratislavovy základní školy. Ředitel Jiří Trunda si o počínání zákonných zástupců myslí své, podotýká ale, že škola není policie, aby tyto situace řešila. „Víme, že k tomu dochází a bereme to spíše jako využití mezery v zákoně než jako porušení zákona. Není na nás, abychom mezeru řešili, to je věc Poslanecké sněmovny, která by to měla vědět a i to ví,“ popsal pro iDNES.cz.
MANUÁL: Jak vybrat správnou škol(k)u a kdy dát dětem roční odklad |
„Ve Slivenci jsme to zaznamenali v poslední době, že nám přihlašují rodiče své děti ke kamarádům nebo sousedům. Už to u nás taky začíná. Problém je se školským zákonem, kde je vyloženě napsané, že kritériem je trvalý pobyt dítěte. Přihlásí ho na týden k nám do obce, my ho musíme přijmout, a potom vám tam trčí devět let,“ vadí starostce pražského Slivence Janě Plamínkové.
Popisuje, že problémovou situaci řešili s ostatními starosty začátkem týdne na poradě, největší starosti spádová turistika dělá nyní Praze 6. Tamní radní proto schválili metodiku, podle které nebudou ke studiu přijaté ty děti, jejichž trvalý pobyt nebude shodný s trvalým pobytem zákonných zástupců.
Výstavba nových základních škol trvá i osm let
V první zářijový den usednou do lavic prvňáčci narození v letech 2016 a 2017, tyto dva ročníky ale patří mezi populačně nejsilnější za posledních deset let.
Zatímco před šesti lety se narodilo 114,4 tisíce dětí, o rok dříve se jich narodilo 112,7 tisíce, školy na nárůst ale nejsou kapacitně připravené. Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové by měly mít základní školy kapacitu pro 117 607 dětí.
„Strach samozřejmě máme, uvidíme, jak to dopadne. Pokud by měly všechny naše spádové děti přijít k nám, asi bychom museli odmítat,“ přiznává ředitel Základní školy Vratislavova Trunda. K 1. září můžou přijmout 41 dětí, přitom už v první zápisový den jich přišlo 46. „Ale z toho jenom 26 bylo spádových. Ty musíme řešit prvně a uvidíme, jak to bude pokračovat. Zatím to vypadá, že by se spádové děti mohly vejít,“ přeje si.
Malotřídku zachránila změna přístupu i pomoc vysokoškoláků |
Problémy s nedostačujícími kapacitami ale řeší například i v obci Holubice na jižní Moravě. Tamní starosta Jiří Horňák přiznává, že situace prozatím není ideální. Obec čeká na schválení výjimky o navýšení kapacity v kulturním středisku, objektu tělovýchovné jednoty a také na samotném obecním úřadu.
„V budově úřadu využijeme prostor zasedačky pro jednu třídu. Neříkám, že to bude pro prvňáčky, to by nebylo příliš praktické. Bylo by to lepší pro starší ročníky, a kdyby to byla rotace, aby nemusela být žádná třída úplně detašovaná,“ vysvětluje, že nechce nikoho segregovat z hlavní skupiny. I tak ale přiznává, že již tento měsíc budou muset část dětí odmítnout, aby je, jakmile jim přijde potvrzení z ministerstva školství, mohli dodatečně přijmout.
Lednová zmiňuje, že ministerstvo v posledních deseti letech podpořilo celorepublikové projekty na výstavbu či rozšíření kapacit škol ve 152 projektech v celkovém objemu dotace za 1,7 miliardy korun. Celkem celý projekt zvýšil kapacitu o 2 612 dětí.
Přesto ne všechny realizace jsou dokončené, jak dokládá příklad ministerstvem podpořeného svazku dobrovolných obcí LOŠBATES (Louňovice, Štíhlice, Babice, Tehovec, Svojetic; Babice ale nakonec z projektu vystoupily, pozn. red.). Starostové daných obcí se snaží déle než šest let postavit společnou svazkovou základní školu.
Šest let budují školu a ještě se nekoplo. Obce drtí byrokracie i rostoucí ceny |
Po vyřízení povolení, projektových dokumentací a zajištění financování se ale stále nekoplo ani do země – naposledy projekt odsunula změna podmínky, kdy nově podpořené projekty nesmí vytápět budovy plynem z důvodu ruské agrese na Ukrajině.
Jenže LOŠBATES měl mezitím zpracovanou projektovou dokumentaci na vytápění plynem, nyní tak vše předělávají. A zatímco se mělo již dávno stavět, řeší pořád potvrzení od úřadů. Za šest let se rozpočet musel zvýšit o půl miliardy na 800 milionů. Vedení obcí počítá s devíti ročníky po dvou třídách na ročník.
Hygiena chce rozvázat ruce zřizovatelům
Školský rezort a hygiena se nyní zabývají i snížením povinných norem pro školní budovy. Výsledkem by mělo být uvolnění i do té doby neškolských budov ke vzdělávacím účelům. Již dříve přitom téma „univerzálních“ budov zvedla poslankyně a členka školského výboru Renáta Zajíčková (ODS), její myšlenku kvitoval i šéf školství Vladimír Balaš (STAN).
„Žáků ve vlnách přibývá, někdy ubývá. Je třeba najít smysluplné využití pro budovy, které máme k dispozici. I to je cesta, nyní řešíme například zmírnění hygienických předpisů pro velikost chodeb a počet toalet, abychom dokázali náraz trochu ztlumit,“ popsal pro iDNES.cz již dříve Balaš.
Musíme stavět univerzální budovy, říká ke středoškolské krizi v Praze Zajíčková |
Změnou hygienických předpisů pro univerzální budovy se již na ministerstvu zdravotnictví zabývají, konkrétně to spadá do gesce hlavní hygieničky Pavly Svrčinové. Jaké přesné úpravy chystají, ale úřad prozatím tají.
