„Soud zamítl žalobu, protože zjistil, že prezident republiky rozhodnutí 19.1.2016 vydal. Nelze se domáhat vydání rozhodnutí o určitém obsahu rozhodnutí, tedy o tom, aby někoho jmenoval,“ zdůvodnila rozsudek soudkyně Viera Horčicová. Rozhodnutí, že tři kandidáty nejmenuje, zaslal prezident ministryni školství Kateřině Valachové. Bylo to sice až po podání žaloby, v době rozhodnutí soudu už ale tento dopis existoval.
Žalobci by museli podat žalobu proti rozhodnutí, to je jiný typ žaloby, jak vysvětlila soudkyně. Byla ale podána žaloba na nečinnost. Žalobci pouze požadovali vydání rozhodnutí. „K ochraně proti nezákonnému rozhodnutí slouží jiný typ žaloby,“ poučila žalobce soudkyně. Proti rozhodnutí lze do 14 dnů podat kasační stížnost.
Právní zástupkyně žalobců Zuzana Bělinová uvedla, že prezident kandidáty na profesory kádruje. „Podle žalobců si žalovaný počíná svévolně,“ sdělila. Poškozena na svých právech je podle ní i celá univerzita, protože potřebuje určitý počet profesorů pro akreditace a zřizování habilitačních komisí. Nejmenování navržených kandidátů je prý od prezidenta politická exhibice.
Zástupce Hradu Marek Nespala naopak navrhl žalobu zamítnout. „Prezident republiky odůvodnil, proč tři lidi nejmenuje profesory. Dopis byl doručen ministryni školství,“ sdělil soudu. Soudkyně souhlasila s tím, že právě tímto dopisem se ukazuje, že prezident nebyl nečinný, jak ho vinila žaloba.
Pro kontrarozvědku byl Ošťádal „krycí adresa“
Zeman loni uvedl, že důvodem, proč odmítl jmenovat Ošťádala profesorem, byla jeho údajná spolupráce se Státní bezpečností. Ošťádal měl před rokem 1989 adresu, která sloužila Státní bezpečnosti k doručování utajované pošty ze zahraničí. Sám tuto okolnost přiznává, tvrdí, že byl tehdy „mladý a naivní“. Není to ale překážka, kvůli které by nezískal lustrační osvědčení.
Jak vysvětlila ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková, Ošťádal sice spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou, ale ne jako agent ve smyslu lustračního zákona. „Jeho kategorie se nazývala krycí adresa. Sloužil tedy jako „přepážka“, na jeho adresu byly zasílány informace, které on následně předal svému řídícímu orgánu,“ uvedla Ptáčníková.
Prezident předem avizoval, že se soudního jednání nezúčastní. Minulý týden uvedl, že na podání žaloby má Ošťádal plné právo jako každý občan ČR. Zeman ovšem trvá na tom, že fyzik byl podle dochované evidence „nikoliv agentem, ale rezidentem Státní bezpečnosti, což je víc než agent“. Dále zmínil, že závazek spolupráce podepsala i Ošťádalova manželka.
Ošťádalovo jméno bylo na seznamu 45 lidí, který poslal prezidentovi v březnu 2015 tehdejší ministr Marcel Chládek s návrhem na jejich jmenování profesory. Prezident ale jmenoval jen 42 z nich. Zbývající tři jmenovat odmítl. Důvody pro své rozhodnutí vysvětloval v médiích jejich minulostí před rokem 1989 nebo nejasným sponzorským darem v případě ředitele Národní galerie Jiřího Fajta.
Odmítnutí profesořiJan Eichler Jiří Fajt Ivan Ošťádal Působí na katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Loni v červnu byl vědeckou radou navržen na jmenování profesorem pro obor fyzika - fyzika povrchů a rozhraní. |
