Mluvčího sudetských Němců a šéfa Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernda Posselta lze vidět a slyšet na tribunách, kde hřímá coby nesmiřitelný kritik Benešových dekretů. Občas je ho ale možné potkat i v Čechách, a to na menších přátelských setkáních Čechů s Němci. Anebo mezi turisty na dovolené v Jizerských horách.
Přinese nějakou zásadní změnu ve vztazích mezi Čechy a sudetskými Němci muž, který neochvějně věří, že Benešovy dekrety budou nakonec zrušeny, a který pro MF DNES uvedl, že si také přeje, aby to byli i čeští premiéři, kdo bude jezdit pronášet své projevy na Sudetoněmecké dny?
Jak často jezdíte do Česka a proč?
Od roku 1989 do mého zvolení do Evropského parlamentu v roce 1994 jsem jezdil do České republiky často i několikrát měsíčně. Dnes přijíždím tak jednou za dva měsíce, protože mě zaměstnává poslanecká práce ve Štrasburku a v Mnichově.
Do České republiky jezdím na přednášky a rozhovory, ale také soukromě. Naposledy jsem přijel na konci minulého roku, příští cestu plánuji před Velikonocemi.
Viděl jste rodný dům svého otce v Jablonci? Znáte to město?
Jako děti jsme s obrázky Jablonce a Jizerských hor vyrůstali. Z vyprávění jsme znali všechny místní názvy v té oblasti, pověsti, pohádky a vtipy. A také hodně skutečných příhod.
V roce 1979 jsme se na naléhání mé mladší sestry vydali s celou rodinou do Jablonce. Otec nám ukázal svou vlast, ze které jsme byli úplně nadšeni. Od roku 1989 jezdím do Jablonce nebo do Jizerských hor, kde jsem už byl několikrát na dovolené, nejméně jednou za rok.
Máte v Čechách nějaké přátele nebo známé?
Mám tu mnoho přátel a známých. Některé znám z doby jejich exilu v Mnichově, odkud se po roce 1989 vrátili do své vlasti, další jsem poznal v České republice.
Máte jako mluvčí sudetských Němců cíl, kterého byste chtěl dosáhnout?
Chci i do budoucna zachovat společenství a kulturu sudetských Němců, a stejně tak chci zachovat partnerství s Čechy, kteří jsou našimi nejbližšími příbuznými. Je třeba odbourat předsudky a nedůvěru, protože jinak mezi námi zůstane strach. Poznat se můžeme jen díky vzájemným kontaktům.
Nemyslíte, že lepší vztahy mezi sudetskými Němci a Čechy v poslední době ovlivnily především změny ve vedení CSU, tedy příchod bavorského premiéra Günthera Becksteina a šéfa této strany Erwina Hubera?
O zlepšení těchto vztahů s Čechy se snaží Bavorsko od roku 1989 se zřetelem na snahu sudetských Němců stát se mostem mezi Bavorskem a Čechami. Většina českých politiků na tuto nabídku reagovala velmi rezervovaně. Teprve nynější česká vláda se chová přístupněji, a proto jsem optimističtější.
Jak vidíte práci kanceláře Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Praze pět let po jejím otevření?
Kancelář sudetských Němců v Praze je velvyslanectvím dobré vůle a slouží jako kulturní a humanitární centrum obyčejným lidem z obou stran hranice, z české i německé. S prací kanceláře jsem velmi spokojený.
Pomáhá sudetoněmecká kancelář Němcům s žádostmi o vrácení jejich někdejšího majetku v Čechách?
K tomu kancelář neslouží. Pokud má někdo právní problém, musí se obrátit na advokáta. To není úkolem landsmanšaftu.
Předpokládáte, že někdy v budoucnu bude Česká republika muset platit sudetským Němcům nějaké odškodné? Myslím například skupinu 47 sudetských Němců stěžujících si na diskriminaci v českém restitučním zákonodárství.
Česká republika by se měla podívat, jak uspořádalo své vztahy s vyhnanými Němci Maďarsko. Masivní podpora usmíření nestála tolik. Mnozí vyhnaní maďarští Němci se do země, z níž museli odejít, vrátili jako investoři.
Jak důležitá je pro vás otázka zrušení Benešových dekretů? Lze říci, že byste bez Benešových dekretů neměl u Sudetoněmeckého landsmanšaftu práci?
Tím nejdůležitějším na práci sudetských Němců je zachování našeho společenství a naší kultury. Přirozeně, že Benešovy dekrety jsou velkým bezprávím a musí být co nejdříve zrušeny. Především v zájmu Čechů, kteří by neměli být déle zatíženi tímto reliktem nacionalismu.
Co se mé práce týká, jsem poslancem Evropského parlamentu, z jehož pověření se zabývám zahraniční politikou Unie v otázkách bioetiky.
Funkce v landsmanšaftu je pouze mým koníčkem, kterým se zabývám o víkendech a ze kterého nemám ani cent. Je to pěkný koníček, protože díky němu zůstávám spojen s kulturou mých předků a poznávám mnoho lidí. Až budou zrušeny Benešovy dekrety, bude mi práce mluvčího sudetských Němců dělat ještě větší radost.
Co když dekrety nikdo nezruší, což si přeje většina českých politiků, a zůstanou platit napořád?
Věčný je jen Bůh. Vše ostatní je pomíjivé.
Jak by podle vás měly vypadat uspokojivé vztahy mezi sudetskými Němci a Čechy?
Na místní a regionální úrovni už spolu lidé spolupracují, a tuto spolupráci Sudetoněmecký landsmanšaft silně podporuje. To, co je možné na místní úrovni, by mělo být normální i na nejvyšší úrovni na obou stranách.
Pozvete na 59. sudetoněmecký den do Norimberku také premiéra Mirka Topolánka?
České ministerské předsedy zvu každý rok. Dříve na pozvání vůbec nereagovali, naposledy přišlo alespoň uctivé, přátelské odmítnutí. České předsedy vlád budeme zvát i v budoucnu. Věřím, že jednoho dne český premiér pronese na Sudetoněmeckých dnech svůj projev.
Víte o tom, že do českého pohraničí přijíždí běžně tisíce někdejších obyvatel z Německa, že stovky z nich přispívají na obnovu kostelů? Třeba do Valče nebo Nejdku jsou bývalí rodáci oficiálně srdečně zváni. Někteří rodáci jsou čestnými občany měst, ze kterých museli odejít a kam se rádi jako hosté vracejí. Můžete si třiašedesát let po válce přát víc?
Na stovkách podobných událostí jsem se v posledních letech osobně podílel, o dalších jsem byl informován nebo jsem se dočetl v sudetoněmeckých novinách. Mezi sudetskými Němci, kteří se stali čestnými občany měst, ze kterých byli vyhnáni, mám některé dobré přátele a známé. U dvou takových oslav jsem byl osobně. To vše jsou kladné signály.
Bohužel zůstává stále také mnoho nepříjemností a nacionalistické nenávisti. Je potřeba ještě hodně práce a trpělivosti. Někdy je to obtížné, často by si člověk přál, aby se to klima zlepšovalo rychleji. Ale jde to jen krůček po krůčku. Nejdůležitější ale je, že jdeme správným směrem.
Na co se jako nový mluvčí sudetských Němců ve funkci těšíte?
Jako každoročně se budu těšit na velkou pouť do Hejnic v Jizerských horách, spojenou se slavnostní bohoslužbou, a stejně tak na Sudetoněmecké dny v Norimberku o Svatodušních svátcích. Při obou těchto příležitostech se totiž vídám s českými a sudetskými přáteli.
. Bernd Posselt* poslanec Evropského parlamentu zvolený za CSU |
