Vyplývá to z výsledků monitoringu financování volebních kampaní 309 subjektů v jednotlivých krajích, které TI ve středu zveřejnila.
„Kandidáti se často zdráhají zveřejnit spolupracující PR a reklamní agentury nebo členy svého volebního týmu. Absurdně argumentují obchodním tajemstvím a konkurenčním bojem. Voličům pak říkají, že nemají co tajit,“ uvedl ředitel TI David Ondráčka. Transparentní účty stran jsou podle něj obvykle vedeny pouze centrálně, mnohdy bez odlišení transakcí na kampaň a na běžný provoz a chybí na nich popisy pohybů peněz.
K nejtransparentnějším patřily kampaně menších parlamentních stran, především České pirátské strany a Strany zelených. Velké strany jako ČSSD, ANO 2011 či KDU-ČSL poskytly podle Ondráčky informace spíše z centrál, jejich krajské pobočky na ně mnohdy jen odkazovaly. „Financování stran na nejnižší úrovni je zahaleno hustou mlhou a je otázkou, do jaké míry je centrála strany, i kdyby stokrát chtěla, schopna kontrolovat finance svých místních poboček,“ dodal Petr Vymětal z Vysoké školy ekonomické.
TI strany v krajské kampani oznámkovala jako při školním hodnocení, propadnout nenechala nikoho. Nejhorší známku - čtyřku - udělila uskupení Osobnosti Pardubického kraje v čele se Stranou práv občanů a seskupení Budoucnost pro Liberecký kraj v čele s KDU-ČSL. Jedničku dostaly koalice zelených s piráty v Ústeckém a Pardubickém kraji.
Z kandidátů na senátory dostali od TI nejhorší známku 4,8 bývalý pražský primátor Jan Koukal a hudebník Felix Slováček (za Stranu soukromníků), senátoři Alena Dernerová a Jaroslav Doubrava (za Severočechy.cz), Jan Osoba (za Úsvit) a Tomáš Málek (za uskupení Ostravak). Jedničku obdrželi naopak Salome Sýkorová (Pro region), Jan Holásek (nezávislý), Petr Orel (za SZ a KDU-ČSL), Martin Hausenblas (za uskupení Jsme PRO! KRAJ, SZ a piráty) a Pavel Himl (za SZ).
TI při monitoringu hodnotila, zda strany a kandidáti měli transparentní účty a zveřejnili plánované náklady na kampaň i výdaje, zdroje financování nebo členy svých volebních týmů a předvolební akce.
Výdaje na volby mají být do budoucna shora omezeny. Na začátku září opětovně prošla Senátem novela, která v případě voleb do Sněmovny povoluje utratit maximálně 90 milionů, v případě krajských voleb sedm milionů na kraj a kandidáty do Senátu omezuje 2,5 miliony korun. Padesátimilionový strop pro evropské volby by nadále měli dodržovat i kandidáti na prezidenta.
Zavedení limitů se nebude týkat komunálních voleb ani voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy, byť plní roli krajského zastupitelstva. Norma má také zvýšit stranám pro sněmovní a evropské volby volební kauci, tedy příspěvek politických stran státu na volební náklady, a to z 15 000 na 19 000 korun. Ministerstvo vnitra to zdůvodnilo inflací.
Novela počítá také s povinným zřízením transparentních volebních účtů a podřízením dohledu nad hospodařením stran novému nezávislému úřadu.
