Ústavní soud odvětil, že Zemanův názor nepovažuje za relevantní. Podle místopředsedů Senátu se Zeman snahou o ovlivnění soudu chová protiústavně.
Návrh na zrušení části zákona o volbách do Parlamentu, konkrétně metody pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany a zvýšeného prahu pro vstup koalic do Sněmovny, podala v roce 2017 skupina senátorů.
Ústavní soud se již vyjádřil, že nemůže považovat dopis prezidenta Miloše Zemana k problematice volebního zákona za relevantní procesní návrh. „Prezident není účastníkem řízení,“ řekla mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.
Zemanovi se nelíbí, že žádost, která je tři roky stará, chce Ústavní soud probírat krátce před parlamentními volbami. „Považuji za ústavně nezodpovědné zasahovat do probíhajícího volebního procesu. V důsledku vyhlášení termínu voleb započala v souladu s volebním zákonem volební kampaň a již byly provedeny některé úkony související s organizací voleb jako takových,“ píše v dopisu.
Problémem podle prezidenta je i to, aby se celá politická reprezentace dokázala v limitně krátké době dohodnout nad zněním volebního zákona. „V případě, kdy nedojde mezi oběma komorami Parlamentu ČR k dohodě například na uspořádání volebních krajů, nastává okamžik ústavní krize, pro kterou nemá Ústava ČR nastavené způsoby řešení,“ varuje v dopise Zeman.
Se stížností ohledně volebního se na soud obrátila už v roce 2017 skupina 21 senátorů, složená ze zákonodárců STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezávislých senátorů. „V situaci, kdy Ústavní soud nebyl schopen rozhodnout v řízení po dobu více jak tří let, považuji úvahy o zrušení části volebního zákona několik měsíců před volbami za silně destabilizující politický a ústavní systém České republiky s nedozírnými následky a otázkami, na které nemůže znát odpověď ani prezident republiky, ani Ústavní soud,“ vyjádřil se k situaci prezident.
Prezident podkopává základy demokracie
K dopisu prezidenta Ústavnímu soudu se již vyjádřilo několik místopředsedů Senátu a předních zástupců senátorských klubů. Podle nich se Zeman chová protiústavně a podkopává základy demokracie.
„Je zřejmé, že by rád ovlivnil jeho výsledek tak, aby se líbil právě jemu. Věřím, že prezidentovo jednání Ústavní soud posoudí jako protiústavní a nesprávné,“ řekl předseda Senátorského klubu Starostové a nezávislí Petr Holeček. „Prezident se vůči Ústavnímu soudu snaží uplatnit výhradu, která ale podle zákona neexistuje, a vstupuje do procesu, ve kterém není účastníkem, navíc způsobem, který zákon nedovoluje,“ dodává 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička.
Podle místopředsedy Senátu Jana Horníka jde o podkopávání samotných základů demokracie. „Ač by se to někomu mohlo líbit, nejsme prezidentská diktatura, ale stále ještě demokratický stát,“ uvedl svůj pohled i senátor Tomáš Czernin.
