Premiér Andrej Babiš (sedící uprostřed) s vicepremiérem Janem Hamáčkem (vlevo) a Richardem Brabcem (vpravo) hovoří ve Sněmovně s šéfem poslanců ANO Jaroslavem Faltýnkem. (12. července 2018)

Premiér Andrej Babiš (sedící uprostřed) s vicepremiérem Janem Hamáčkem (vlevo) a Richardem Brabcem (vpravo) hovoří ve Sněmovně s šéfem poslanců ANO Jaroslavem Faltýnkem. (12. července 2018) | foto: Petr Topič, MAFRA

ANO by v srpnu vyhrálo volby, podle modelu nejvíce posílili Piráti

  • 767
Volby by v srpnu vyhrálo ANO, které by získalo 28 procent. Oproti červnovému modelu Kantar TNS pro Českou televizi si hnutí pohoršilo jen nepatrně. Výrazně si oproti červnu naopak polepšili Piráti. Byli by druhým nejsilnějším uskupením ve Sněmovně. ODS si naopak pohoršila. Ve Sněmovně by zasedlo devět stran, které tam jsou již nyní.

Piráti by podle volebního modelu získali 15 procent (v červnovém měli 12 procent). Na druhé příčce by tak vystřídali ODS, která si pohoršila o 2,5 procentního bodu na 13 procent. 

„U Pirátů to výrazně připisujeme začínající kampani před komunálními volbami. U ODS pro ten pokles v datech nevidíme žádnou jasnou podporu,“ řekl České televizi analytik Pavel Ranocha. Podle něj může jít pouze o lokální výkyv v datech. Podle senátora Jaroslava Kubery (ODS) mohlo pokles preferencí ODS ovlivnit třeba to, že Václav Klaus mladší do senátních voleb veřejně podpořil Ladislava Jakla, který kandiduje za SPD. „Je to možné, že to mohlo mít nějaký vliv,“ myslí si senátor.

Za ANO, Piráty a ODS by skončilo hnutí SPD s osmi procenty, stejně by měli komunisté. Sociální demokraté si pohoršili o 2,5 procentního bodu a získali by 6,5 procenta hlasů, stejně jako hnutí STAN. Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny by aktuálně překročily ještě KDU-ČSL s 5,5 procenty a TOP 09 s pěti procenty. 

Výsledky průzkumu ukázaly, že přesvědčení voličů o tom, koho budou volit, je poměrně stabilní. Zhruba 47 procent dotázaných je podle něj pevně rozhodnuto volit vybranou stranu či hnutí, dalších 27 procent by své rozhodnutí pravděpodobně nezměnilo a kolem čtvrtiny respondentů uvedlo, že se nad tím ještě zamyslí.

„Pevnost rozhodnutí roste s věkem, ale naopak klesá se vzděláním,“ řekl Ranocha. Koho volit, tak podle něj zvažují hlavně vysokoškoláci. „Také to může být tím, že o něco více tíhnou k pravici, kde je scéna roztříštěnější a mají více variant, ze kterých si vybrat,“ vysvětlil analytik.

Průzkum také ukázal, že v posledních měsících stoupla spokojenost lidí s politickou situací. Jako velmi dobrou či dobrou ji v srpnu hodnotilo 26 procent lidí, o pět procentních bodů víc než v červnu. Spokojení jsou hlavně voliči vládního hnutí ANO a ČSSD. 

Průzkum také ukázal, že v posledních měsících stoupla spokojenost lidí s politickou situací. Jako velmi dobrou či dobrou ji v srpnu hodnotilo 26 procent lidí, o pět procentních bodů víc než v červnu. Spokojení jsou hlavně voliči vládního hnutí ANO a ČSSD.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video