O členství v Radě ČT projevilo zájem 56 lidí, jeden z nich přihlášku stáhl a dva volební výbor ze seznamu vyřadil.
Volební výbor má za úkol tento týden udělat předvýběr dvanácti kandidátů, z nichž pak Sněmovna vybere čtyři nové radní veřejnoprávní televize. Veřejná slyšení kandidátů pokračují ještě ve středu.
Augustinovi chybí pozitivnější zprávy
Jako první kandidát do Rady ČT v úterý vystoupil Miroslav Augustin, bývalý šéf sportovní redakce Českého rozhlasu. Kritizoval, že ČT neustále „cpe“ do diváků jen covid-19 a chybějí mu pozitivnější zprávy.
Augustin působil i v Radě ČTK, kterou také vedl. „Za tu dobu se neobjevila žádná kritika ze strany politiků,“ řekl poslancům. „Je třeba, aby dostávaly prostor všechny názory, samozřejmě ne ty fašistické,“ uvedl Augustin.
„V radě musí být někdo, kdo umí číst zákony,“ řekla Ivana Janů, kandidátka do Rady ČT, která až do loňského roku vedla Úřad pro ochranu osobních údajů. Před tím byla místopředsedkyní Ústavního soudu, a než ji ústavní soudkyní jmenoval exprezident Václav Havel, byla poslankyní za KDU-ČSL.
Existuje veřejné dobro, řekl Czendlik
Římskokatolický kněz polské národnosti Zbigniew Jan Czendlik, který dlouhodobě působí v České republice a do Rady ČT se snažil neúspěšně dostat již před čtyřmi lety, vyjádřil poslancům upřímnou soustrast, že budou muset během dvou dnů vyslechnout desítky projevů kandidátů a mezi nimi také jedno kázání.
„Existuje něco jako veřejné dobro,“ uvedl Czendlik ve svém vystoupení. „Nejsem imunní vůči tomu, co se děje kolem mne ve veřejném prostoru,“ řekl Czendlik při jednání volebního výboru.
„Nejsme hloupí, nejsme slepice na dvorku, umíme si věci vyhodnotit,“ řekl také poslancům, jak by podle něj veřejnoprávní televize měla ke svým divákům přistupovat.
Nezávislost je nesmysl, řekl poslancům Okamurův poradce
O funkci v Radě ČT se uchází i Jaroslav „Večerníček“ Novák, poradce místopředseda Sněmovny Tomia Okamury.
„Nezávislost je nesmysl, nikdo není nezávislý,“ přesvědčoval poslance Novák. Nepočítá s tím, že by se vzdal pozice Okamurova poradce, kdyby byl zvolen. „Nemyslím, že by tohle bylo zrovna nutné,“ tvrdil Novák.
Opakovaně zkouší štěstí psycholog Ivan Douda. „Chtěl bych vám nabídnout svou osobnost,“ řekl Douda, který spoluzakládal Středisko prevence a léčby drogových závislostí Drop In.
Doudovi vadí aktivističtí redaktoři
Kriticky hodnotí působení médií. „Tvrdím, že nežijeme v demokracii, ale v médiokracii,“ odvětil Douda na dotaz šéfa volebního výboru Stanislava Berkovce z ANO, jak vnímá působení České televize v době covid-19. „Pro mě jsou někteří redaktoři aktivističtí,“ řekl také Douda.
„Předhánění se v tom, která zpráva je v horší v tom se žít moc nedá,“ řekl kandidát do Rady ČT Jiří Grund, kterého navrhla Anglo-americká vysoká škola. „Téma covidu převažuje příliš,“ tvrdila zase Jessica Horváthová.
„Neustále pronásledují pana Babiše, Faltýnka a Okamuru,“ kritizoval pořad 168 hodin při veřejném slyšení kandidátů do Rady ČT Vladimír Hendrich, jehož navrhla Asociace režisérů, scénáristů a dramaturgů.
To novinář Vratislav Dostál hodnotí kriticky současnou Radu ČT. „Tehdejší rada byla konsensuálnější, dnešní je konfliktnější. Nastoupili tam členové rady, kteří jsou výrazně kritičtější k současnému managementu,“ řekl Vratislav Dostál. Dříve již totiž v Radě ČT sám působil.
Mandát v květnu končí čtyřem členům Rady ČT
Šestiletý mandát v Radě v květnu končí současnému místopředsedovi Danielu Váňovi, který usiluje o obhajobu svého místa v radě, a také Jaroslavu Dědičovi, Jaroslavu Maxmiliánovi Kašparů a Jiřímu Kratochvílovi, který rovněž znovu kandiduje. Letos v září také skončí mandát Zdeňku Šarapatkovi.
Loni se obměnilo šest členů Rady ČT. Zvoleni do ní byli bývalý šéf zpravodajství ČT 24 a později i televize Barrandov Roman Bradáč, bývalý viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka, ekonomka Hana Lipovská, nynější předseda rady, novinář Pavel Matocha, bývalý hokejový reprezentant a později i poslanec ČSSD Jiří Šlégr a moderátor Luboš „Xaver“ Veselý.
