„Obě varianty splňují parametry nastavené Ústavním soudem a nabízejí spravedlivější rozdělení mandátů. Teď bude záležet, na jaké variantě bude v Parlamentu politická shoda,“ uvedl v tiskové zprávě ministr vnitra Jan Hamáček.
Ministerstvo vnitra vládě předložilo dvě varianty zákona. První, kterou úřad označil za úzkou, počítá se změnou přepočtu hlasů na mandáty při zachování 14 volebních krajů. Použita by byla Hareova kvóta. Podle ministerstva jde o mechanismus, kdy je vydělením celkového počtu platných hlasů pro subjekty postoupivší do skrutinia číslem 200 získáno volební číslo.
Změna systému voleb nalomí koalice, ztrácejí smysl, míní politologové |
„Jde říci, že jde o počet platných hlasů potřebných k získání jednoho mandátu. Kolikrát se toto volební číslo vejde do celorepublikového zisku hlasů konkrétní politické strany, hnutí nebo koalice, tolik získá mandátů,“ uvádí vládní materiál.
Dodává, že pomocí volební kvóty zpravidla nedojde k rozdělení všech mandátů, proto je třeba navázat početní operací, která nerozdělené mandáty přidělí.
„Navrhované řešení počítá s metodou největších zbytků. Následně dojde k rozdělení získaných mandátů ve volebních krajích, a to obdobnou metodou, tedy za pomoci Hareovy kvóty a rozdělení zbylých mandátů těm volebním krajům, kde daná politická strana, politické hnutí nebo koalice vykazuje nejvyšší zbytky dělení,“ dodalo ministerstvo. Tímto postupem se podle něj eliminují faktory, které narušují poměrnost volebního systému, což vadilo Ústavnímu soudu.
Zrušení volebních krajů?
Druhá varianta je širší a zasahuje i do organizačního a technického zajištění voleb. Počítá se zrušením 14 volebních krajů, Česká republika by se tak stala jedním volebním obvodem. Volební formulí pro přepočet hlasů na mandáty je Hagenbach-Bischoffova kvóta, při které se oproti Hareově kvótě celkový počet hlasů postoupivších do skrutinia dělí číslem 201. Tato varianta by si vyžádala některé organizační změny, registračním úřadem by už nebyly krajské úřady, ale ministerstvo vnitra, jinak by také vypadaly hlasovací lístky.
Obě varianty ponechávají pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny a současně pro koalice zavádí tzv. aditivní klauzuli ve výši sedmi, devíti a 11 procent hlasů podle počtu stran, které koalici tvoří. Stejnou hranici musely volební koalice překonat do novely volebního zákona v roce 2000.
Hlavně bez hádek a rychle, shodují se strany na novém volebním zákoně |
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová v pondělí na tiskové konferenci po jednání tripartity řekla, že sociální demokracie považuje variantu s jedním volebním obvodem za spravedlivější a čistší. Za důležité ale označila povinnost se dohodnout i s dalšími stranami. V tuto chvíli podle ní obecný názor „směřuje“ ke 14 volebním krajům.
Před dvěma týdny se sněmovní strany shodly na tom, že kvůli úspoře času využijí lidovecký poslanecký návrh. Premiér Andrej Babiš ale poté oznámil, že vláda předloží vlastní návrh.
Ústavní soud zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Škrtal v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a rozdělování mandátů a zrušil zvýšené hranice pro koalice. Případná novela se uplatní už při letošních sněmovních volbách.
