Utajené spojení dnes využívají například ministři, když si chtějí mezi sebou po telefonu sdělit informaci označenou stupněm "důvěrné" (druhý ze čtyř stupňů utajení). Přísněji střežené informace si musí předávat za určitých podmínek pouze písemně.
Utajené telefonní linky slouží i některým vybraným ministerským náměstkům, policejnímu prezidentovi, řediteli BIS nebo ředitelům některých úřadů, například pro jadernou bezpečnost. S nimi jsou přes tajné linky ve spojení také například předsedové Poslanecké sněmovny a Senátu. Existuje ještě další speciální síť, jíž jsou propojeni premiér a prezident. Takzvaná červená linka.
Každý z těchto úředníků má na svém stole telefonní přístroj, který se na první pohled nijak neliší od běžného aparátu. Má však navíc jedno tlačítko s nápisem šifra. Stačí vytočit číslo kolegy, kterému chtějí informaci předat, a tlačítko stisknout. Přístroje rychle nastaví šifru a každý, kdo by chtěl hovor odposlouchávat, slyší jen nesrozumitelné zvuky.
Utajené spojení se prý zatím nepodařilo odposlechnout
Přístroje jsou však zastaralé a je jich málo. Ministerstvo vnitra, které utajenou síť provozuje, nemá prakticky žádný přístroj na výměnu. Do systému navíc není zapojen celý záchranný integrovaný systém, jinými slovy: přes utajenou linku se nemohou v jeden okamžik spojit například hasiči a policisté nebo ministr a hejtman některého z krajů. Podle vlády tím mohou vznikat problémy při podobné události, jakou byly letošní povodně.
"Přístroje, které se dnes používají, nám darovaly USA na začátku devadesátých let. Dnes nám chybějí náhradní přístroje, a navíc potřebujeme nové pro nově připojované úřady, například pro spojení s kraji," řekl ředitel bezpečnostního odboru ministerstva vnitra Aleš Šulc.
Na otázku, jestli byla někdy v minulosti utajená telefonní linka nabourána a odposlechnuta, Šulc odpověděl: "Dodnes není znám jediný takový případ. V tom problém není." Ve zprávě, kterou vládě v pondělí předložil ministr vnitra Stanislav Gross, se o jistém riziku hovoří. Někteří úředníci včetně ministrů, kteří smějí utajené spojení používat, někdy říkají důvěrné informace do běžných telefonů.
Zašifrované telefony zase často používají pro běžné hovory. "Ono je to mnohem jistější spojení, ty sítě třeba nikdy nejsou přetížené. Jsou nezávislé na běžných komerčně používaných ústřednách a rozvodech. Dokonce i kdyby ty běžné přestaly v nějaké krizové situaci fungovat, tak tyhle linky vydrží," dodal Šulc.
Jen na rozjezd modernizace utajeného spojení potřebuje kabinet 25 milionů korun. Cena jednoho přístroje přesahuje částku 300 tisíc korun. Konečná částka bude záležet na tom, kolik dalších úřadů vláda k linkám připojí.
