ČHV monitoringovou studii provedla se svolením Vězeňské služby (VS) v 10 věznicích. Odborníci dělali rozhovory se zhruba 100 zaměstnanci a 500 odsouzenými.
„S vězni jsme mluvili bez přítomnosti stráže. Většinou to byly větší skupinky vězňů, se zhruba 200 z nich jsme dělali individuální rozhovory,“ sdělil iDNES.cz advokát Miroslav Krutina, zástupce ČHV.
Podle něj je největším problémem věznic kolektivní ubytování vězňů. Ze zkušenosti zaměstnanců VS ČR vyplývá, že kolektivní ubytování zvyšuje napětí a agresivitu mezi odsouzenými. Navíc podporuje vytváření systému vězeňské komunity, která se řídí vlastními pravidly a morálními hodnotami, takzvaný druhý život vězňů.
KOMENTÁŘ: Kriminály v čase úspor: na vězních raději nešetřeme |
„Vliv, který na sebe vězni mají, narušuje snahy o práci s nimi,“ podotkl Krutina. Podle něj je problém především v tom, že vězňů je stále přes 19 tisíc, tedy třikrát více než v západoevropských státech srovnatelných s Českem. Od začátku roku přibylo kolem 660 vězňů.
„Jsou neustále naplněné. Je tu 12 tisíc lidí pracujících ve věznicích. Jeden vychovatel má papírově na starost dvacet vězňů. Kvůli dovoleným a podobně je to ale reálně 40 trestaných, takže se jim samotní pracovníci nemohou věnovat tak, jak by trestaní potřebovali,“ přiblížil Krutina.
S tím, že je přeplněnost věznic problém, souhlasí generální ředitel Vězeňské služby Simon Michailidis. Podle něj VS však udělala velké pokroky a změny.
„To ale nestačí,“ uvědomuje si. Rád by, aby podmínky ubytování vězněných osob byly takové, aby práce s nimi mohla být efektivní a druhý život odsouzených se tak omezil. „Jednou z realizovaných změn je snaha o snížení počtu vězněných, aby se blížilo o evropskému průměru. Ve věznicích by měli být lidé, před kterými je potřeba chránit společnost,“ uvedl Michailidis.
Chybí i odborníci
Mimo to také ČHV kritizuje podstav odborných zaměstnanců, jako jsou sociální pracovníci či psychologové, a zmiňuje nutnost rozvíjení aktivit vězňů mimo věznici, tedy pracovní aktivity, setkávání s rodinou nebo jiné společensky prospěšné aktivity.
„Kromě toho jsme zjistili, že stravování není adekvátní, je velmi fádní, často na bázi mouky, hnědá omáčka, knedlík. Nutričně je patrně v pořádku, není zkažené či zdravotně v nepořádku,“ uvedl Krutina.
Řešením by podle něj byla nabídka pestřejší stravy, více zeleniny, ovoce, brambor či rýže. Krutina ale uznává, že je problém především ve financování věznic, přičemž není možné, aby každý trestaný měl samostatný pokoj.
Zároveň podle něj nejsou vězni ani připravováni na žádost o podmínečné propuštění.
„Mělo by to být cílem Vězeňské služby, ne výjimkou. Mělo by to být vizitkou služby, že s vězněm pracovali tak, aby získal důvěru. Mluvil jsem o tom zhruba s 50 vězni a snad jen jeden alespoň orientačně věděl, jaké podmínky má přesně splňovat, natož aby na nich pak dalšího zhruba půlroku pracoval,“ podotkl Krutina.
Řešením je podle něj snaha zmenšit populaci věznic, více používat alternativní tresty a následnou péči o vězně jako prevence recidivy, která je aktuálně kolem sedmdesáti procent. Cestou podle něj je i rozvoj takzvaných otevřených věznic.
Místo pout mají klíče. V Otevřené věznici žijí odsouzení jako na vesnici |
„Musí být návazná péče, dohled probačního úředníka a podobně. Lidé mají být připravováni na podmínečné propuštění, měli by mít pomoc při hledání ubytování či zaměstnání. Naše společnost je velmi rigidní a spíše chce, aby lidé byli tvrdě potrestáni a další nezbytné aspekty trestu opomíjí,“ podotkl Krutina.
Dodal, že jen se zlepšením podmínek vězňů je možné je znovu dobře socializovat ve společnosti. „Veřejnost musí začít chápat, že účelem trestu je, aby z věznice vycházeli lidé, se kterými se nebudu bát potkat, budou moci být zaměstnáni a budou se zapojovat,“ sdělil Krutina.
ČHV chce v monitoringu pokračovat a ještě tento rok studii ve věznicích opakovat. Náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav nastínil konkrétní kroky, které by měly se snížením populace věznic pomoci. Příští rok se chtějí zaměřit na rozšíření peněžitého trestu jako jediného potrestání u majetkových, hospodářských a daňových trestných činů.
„Uvažujeme také o dekriminalizaci či snížení sazeb u určitých trestných činů. Uvažujeme o dekriminalizaci zanedbání povinné výživy či krádeží. U těch buď úplně či alespoň snížit dolní sazbu podle výše škody,“ řekl Stanislav.
Další možností, o které ministerstvo spravedlnosti uvažuje, jsou krátkodobé tresty místo dlouhých podmínek, zvláště u mladších trestaných. „Odsloužili by si trest ve výši deseti až čtrnácti dnů místo toho, kdy se jim papírově uloží podmínka a oni si ani neuvědomí dopady svého jednání,“ sdělil Stanislav.
ČHV naopak vidí jako podstatné zlepšit dohled a sociální i psychologickou pomoc odsouzeným na svobodě tak, aby povinnosti řádně plnili.
