Novela je momentálně v připomínkovém řízení, ministerstvo vnitra ale počítá, že by měla začít platit od 1. ledna 2026. Zájemci z ciziny budou muset prokázat, že žijí v Česku minimálně tři roky a ovládají češtinu. Přihlásit se budou moci k policii, hasičům, vězeňské službě či celníkům.
„To neplatí pro Bezpečnostní informační službu a Úřad pro zahraniční styky a informace; u zpravodajských služeb bude striktní požadavek na občanství České republiky nadále zachován,“ píše ministerstvo vnitra v důvodové zprávě.
Nábor cizinců by mohl pomoci s podstavy bezpečnostních sborů, potvrdila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Podle ní se český trh dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovníků, což se odráží i na počtu uchazečů v bezpečnostních sborech.
Vládní „úspory“. Policie udělá ze sekretářek a řidičů za měsíc policisty |
„Přijímání uchazečů z jiných zemí EU a EHP je tak zcela logickým krokem. V praxi se počítá zejména s uchazeči ze Slovenské republiky, která je geograficky a jazykově nejbližší,“ uvedla Malá.
Omezení na země EU a EHP je pak snahou sjednotit právní úpravu, která od roku 2014 dovoluje přijímat cizince jako civilní zaměstnance bezpečnostních sborů. Ti také musí bydlet v Česku tři roky, prokázat bezúhonnost a složit zkoušku z češtiny.
Prakticky je pak omezení nápomocné třeba právě při ověřování trestní bezúhonnosti či dosaženého vzdělání zájemce o práci. Mluvčí Malá také poznamenala, že se ministerstvo při vytváření novely neřídilo regulací ze strany EU, ale navrhly ho samotné bezpečnostní sbory. Ty také na změnách s resortem spolupracovaly.
V České republice momentálně chybí 4,3 tisíce policistů. Podle mluvčího policejního prezidia Ondřeje Moravčíka by s podstavy novela pomoci mohla. Hlavně kvůli tomu, že by mohli být přijímáni státní příslušníci právě ze Slovenska a dalších blízkých států.
Veřejný projev bude podmínkou bezúhonnosti
S tím souhlasila mluvčí Vězeňské služby, které momentálně chybí 683 příslušníků, Markéta Prunerová. „Lze předpokládat jistý pozitivní vliv tohoto kroku v rámci snahy o snižování podstavu počtu příslušníků,“ poznamenala Prunerová.
Cizinci se dosud nemůžou stát příslušníky bezpečnostních sborů, protože to nedovoluje zákon. Ten stanovuje jako podmínku pro vstup do bezpečnostních sborů právě české občanství.
„Proto v současné době není možné osobu bez českého občanství do služebního poměru přijmout. Současná podoba zákona pochází z roku 2003, tedy ještě z doby před vstupem do EU. Pokud příslušník v průběhu své služby o české občanství přijde, zákon výslovně říká, že musí být ze služebního poměru propuštěn,“ přiblížila Malá.
Zároveň ale ředitelé bezpečnostních sborů budou moci stanovit, na jaká místa se cizinci budou moci hlásit. Kvůli tomu, že legislativa by měla začít platit až v roce 2026, bezpečnostní sbory se zatím nezabývají tím, která místa by mohli obsadit.
Chybí pět a půl tisíce policistů, slučují se služebny. Starostové obcí se zlobí |
„Předpokládá se, že tato možnost bude využívána zejména ze strany policie, konkrétně služby pořádkové policie, které se dlouhodobě nedaří naplňovat tabulkové stavy,“ poznamenala Malá. Novela by také zavedla novou podmínku bezúhonnosti: veřejný projev.
Respektive návrh zákona počítá s tím, že uchazeč podmínku bezúhonnosti nesplní, pokud bude podezření, že „založil, podporuje, propaguje nebo veřejně sympatizuje s hnutím, které směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob“. Malá poznamenala, že o takové osoby nemá Česká republika a její bezpečnostní sbory zájem.
Jak upozornil Moravčík, tato podmínka již existuje v zákonu o obecní policii a vojácích. „Jedná se tedy spíše o harmonizaci právní úpravy v této oblasti,“ dodal.
Mohlo by se tedy jednat o monitoring například sociálních sítí. Kdo by ale potenciální příslušníky kontroloval, není jisté. „Touto otázkou se zabýváme a varianty jejího řešení diskutujeme. V tuto chvíli je nicméně předčasné naši představu sdílet,“ poznamenala Prunerová.
České věznice jsou přeplněné. Zvyšuje to agresivitu trestaných, zjistila studie |
Novela také chce změnit zkušební dobu nových příslušníků z půlroku na rok. Resort to vysvětluje tím, že odborný trénink, kterým musí nováček projít, často trvá déle než šest měsíců. Vězeňská služba by tuto novinku ocenila.
„Pokud bezpečnostní sbor v rámci odborné přípravy získá s příslušníkem negativní zkušenosti, zkušební doba umožňuje jednoduché ukončení vzájemného vztahu. Jestliže však již zkušební doba uplynula a příslušník odbornou přípravu úspěšně nezvládnul, je velmi obtížné jej propustit,“ podotkla Malá.
Novela počítá s dalšími změnami. Nově by třeba neměli dostat výsluhy příslušníci, kteří se dopustili nějakého úmyslného trestného činu, když byli zaměstnaní u bezpečnostních sborů.
Podle návrhu by změny neměly být zásahem do rozpočtu a naopak i peníze ušetřit. „Úspory může přinést například zmíněné prodloužení zkušební doby, které ušetří náklady na služební příjem příslušníků, kteří nedokázali úspěšně absolvovat odbornou přípravu,“ poznamenala mluvčí ministerstva vnitra. Přesnou částku ušetřených peněz ale resort nespecifikoval.
