Organizování veřejné služby bylo od ledna převedeno z měst a obcí na Úřad práce (ÚP). Navíc se rozšířil okruh lidí, kterých se týká, uvedl mluvčí úřadu Jiří Reichl.
Až doposud byla nabízena především osobám v hmotné nouzi. Za její výkon jim sice nenáležela odměna, ale bylo to zohledňováno při poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi. Služba měla vliv také na výši příspěvku na živobytí u lidí, kteří ho pobírají déle než šest měsíců. Po šesti měsících pobírání příspěvku se jim například nesnižoval nárok na existenční minimum.
Nyní ovšem mohou úředníci ÚP posílat na veřejnou službu lidi, kteří jsou v jeho evidenci déle než dva měsíce. Pracovat mohou až dvacet hodin týdně.
Pokud nezaměstnaní nabídku veřejné služby bez vážných důvodů odmítnou, budou vyřazeni z evidence. To znamená, že přijdou o podporu a budou za sebe muset platit zdravotní pojištění.
V některých městech a obcích, například v Děčíně, se přitom koncem loňského roku v souvislosti s pořádáním veřejné služby objevily problémy. Asi 90 lidem, kteří si v Děčíně chtěli v rámci veřejné služby přivydělat, totiž hrozí, že peníze za prosinec nedostanou. "Podle pravidel pro vyplácení sociálních dávek by totiž tyto peníze museli nahlásit jako výdělek, a tím pádem by jim byly odečteny od dávky," píše Děčínský deník.
Konečná změna zákonů byla totiž schválena až v průběhu prosince, kdy už měli pracovníci ve veřejné službě odpracovanou část hodin potřebnou k vyplacení vyšších dávek.
"Projednali jsme tento problém ve vedení města a budeme se snažit to těmto lidem kompenzovat. Ale to není nijak jednoduché. Protože to, co bychom jim my dali, jim na druhé straně vezme stát z dávek. Přitom jsou to lidé naprosto bez prostředků. Zatím hledáme cestu, jak to uskutečnit," řekl listu děčínský radní Vlastimil Pažourek.
Podle mluvčího Úřadu práce Jiřího Reichla jde pouze o místní problém. "Obce a organizátoři veřejné služby byli na tuto skutečnost upozorňováni," sdělil.
