"Může za to malá osvěta. Vinu dávám radě vlády pro romské záležitosti stejně jako romskému koordinátorovi. Mají na to semináře, projekty, v tomto ale selhali. Nevysvětlili Romům dostatečně, co to je národnost, a těm ten pojem nic neříkal a zaměnili ho s občanstvím," tvrdí Tancoš.
On sám pochází z Nového Boru, kde žije okolo tří set Romů. K romské národnosti se jich ale v tomto městě přihlásilo jen 22, a to včetně Tancoše a jeho rodiny. "Není to proto, že by se Romové za svou národnost styděli. Naopak. Na to, že jsou Romové, jsou hrdí. Byla to zkrátka neznalost," říká Tancoš.
Romský koordinátor Josef Holek označil Tancošovu kritiku za nesmyslnou. "Romům byl průzkum lhostejný nebo mu nedůvěřovali. Může to být nedůvěra vůči úřadům a tomu, proč to vůbec Češi zjišťují. Pro ně je to vedlejší. Možná je tu i špatná práce sčítacích komisařů, ze začátku s tím byl problém," domnívá se Holek.
Připustil ale, že na vině mohla být i takzvaná sekundární negramotnost, kdy lidé sice rozeznají abecedu, ale neumí souvisle číst a psát. Takoví lidé dotazníku patrně správně neporozuměli.
Romů žije v Libereckém kraji 8,5 tisíce
Podle Holka žije v Libereckém kraji ve skutečnosti 8,5 tisíce Romů. K takovému počtu kraj dospěl kvalifikovaným odhadem terénních pracovníků. Proč se jich k romské národnosti přihlásila necelá čtyři procenta, si nedovedou jednoznačně vysvětlit ani sociologové.
"Důvodů může být víc. Jedním z nich je, že se tu menšiny historicky odmítaly hlásit k národnosti. Obávaly se, že toho posléze úřady zneužijí proti nim. Anonymitě spousta z nich nedůvěřuje," uvedla socioložka Lenka Václavíková.
Důležité podle ní také je, že se čeští Romové cítí být v první řadě Čechy. "Je to pro ně důležitější než všechno ostatní. To, že mají nějakou etnicitu, stojí až na druhém místě. Spousta Romů, co tady žije, má s původními romskými kulturami velmi málo společného," poznamenala Václavíková.
