Počet obyvatel
- Celkový počet obyvatel v roce 2011: 10 562 214
- Celkový počet obyvatel v roce 2001: 10 230 060
První předběžné výsledkyData na webu statistiků, z nichž čerpal portál iDNES.cz |
Rozhodující podíl na zvýšení počtu obyvatel má vyšší podíl cizinců s dlouhodobým pobytem. Před deseti lety jich bylo 70 tisíc, nyní je to 320 tisíc.
Věk obyvatel
- Počet obyvatel do 14 let: 1,53 milionu (před deseti lety 1,65 milionu)
- Počet obyvatel 15-64 let: 7,36 milionu (před deseti lety 7,16 milionu)
- Počet obyvatel 65 a více let: 1,67 milionu (před deseti lety 1,41 milionu).
Do poslední kategorie jsou počítáni i lidé, jejichž věk se nepodařilo zjistit, těch je ale relativně málo.
- Nejmenší podíl dětí do 14 let, jen 12,7 %, je v Praze. Nejvíce, 15,6 %, pak ve Středočeském kraji.
- Nejmenší podíl lidí nad 65 let, 14,5 %, je v Ústeckém kraji. Nejvíce pak v Královéhradeckém kraji, 16,8 %.
Rodinný stav obyvatel
- Z 5,19 milionu mužů je 2,33 milionu svobodných, 2,22 milionu ženatých, 485 tisíc rozvedených a 127 tisíc ovdovělých. Největší nárůst zaznamenávají rozvedení - v roce 1961 jich bylo 73 tisíc, před deseti lety 352 tisíc.
- Z 5,37 milionu žen je 1,9 milionu svobodných, 2,2 milionu vdaných, 613 tisíc rozvedených a 637 tisíc ovdovělých. I zde platí, že největší nárůst zaznamenala rozvodovost - v roce 1961 bylo rozvedených žen 112 tisíc, před deseti lety 459 tisíc.
- Procentuálně nejvíce rozvedených mužů žije v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji (v tomto pořadí). U žen pak v Karlovarském a Ústeckém kraji a v Praze (rovněž v pořadí).
- Procentuálně nejméně rozvedených mužů a žen žije na Vysočině a ve Zlínském kraji. U mužů je třetí v pořadí Jihomoravský kraj, u žen Pardubický kraj.
Vzdělání obyvatel
- V Česku dle sčítání žije 9,03 milionu lidí ve věku 15 a více let.
- Základní či neukončené základní vzdělání má 1,57 milionu lidí (o 400 tisíc méně než před 10 lety). Úbytek souvisí hlavně se stárnutím obyvatelstva.
- Středoškolské vzdělání včetně vyučení má 2,96 milionu lidí (před 10 lety 3,26 milionu).
- Maturitu nebo i vyšší odborné vzdělání má 2,79 milionu lidí (oproti 2,43 milionu před 10 lety).
- Vysokoškolsky vzdělaných lidí je 1,12 milionu, o 350 tisíc více než před 10 lety.
- Zcela bez vzdělání je 47 tisíc obyvatel, za deset let jich devět tisíc přibylo. Do značné míry se na tom nicméně mohou podílet cizinci.
Zajímavý je pohled do půl století staré minulosti. V roce 1961 mělo základní vzdělání 5,7 milionu obyvatel, středoškolské bez maturity 547 tisíc, středoškolské s maturitou 643 tisíc a vysokoškolské 156 tisíc obyvatel. Zatímco dříve vzdělanostní struktura víceméně připomínala pyramidu, nyní se více podobá košatému stromu.
- V Praze má vysokou školu 22,5 % obyvatel, čímž metropole (zejména díky množství univerzit a dobrých pracovních příležitostí) ční nad zbytkem republiky (ve druhém Brně je to 14,3 %).
- Nejméně vysokoškolsky vzdělaných lidí je v Karlovarském a Ústeckém kraji (7,2 %, respektive 7,8 %).
Ekonomická aktivita
- Ekonomicky aktivních obyvatel ubylo. Před deseti lety jich bylo 5,25 milionu, nyní je to 5,17 milionu. Dětí totiž není mnoho a řada lidí zestárla do důchodového věku.
- Před deseti lety bylo v Česku 487 tisíc nezaměstnaných. Nyní jich je 507 tisíc.
Národnost
- Národnost byla nepovinnou položkou. Českou uvedlo 6,73 milionu lidí (před deseti lety to bylo 9,25 milionu), moravskou 522 tisíc (dříve 380 tisíc), přičemž bezmála polovinou přispěl Jihomoravský kraj.
- Třetí nejpočetnější uvedená národnost byla slovenská (149 tisíc, před 10 lety 193 tisíc). Polskou národnost uvedlo 39 tisíc lidí, německou 19 tisíc, slezskou 12 tisíc, romskou pět tisíc (s lidmi, kteří uvedli romskou v kombinaci např. s českou či moravskou, to je dohromady 13 tisíc). Romů je v Česku podle vládních statistik z roku 2006 mezi 150 a 300 tisíci.
Vyvozovat z toho změny národnostního složení obyvatel ale nejde. Před deseti lety totiž národnost neuvedlo 173 tisíc lidí, nyní to bylo 2,74 milionu. Lidé ve sčítání obecně méně rádi odpovídali na nepovinné otázky.
Víra
V otázce víry je třeba brát v potaz to, že 4,77 milionu lidí neuvedlo, v co věří - to je oproti 901 tisíci těchto odpovědí před deseti lety velký nárůst.
- V roce 2001 se celkem 3,29 milionu lidí označilo za věřící a 6,04 milionu lidí o sobě řeklo, že jsou bez víry. Nyní je tento poměr takový, že 2,18 milionu lidí věří (ať už organizovaně, nebo bez církve či náboženské společnosti) a 3,61 milionu nikoliv. Ostatní na otázku neodpověděli.
- Na struktuře věřících se moc nezměnilo. Nejvíce je římských katolíků (1,08 milionu), čtyřicet tisíc lidí je u Církve československé husitské a 52 tisíc u Českobratrské církve evangelické.
- Patnáct tisíc lidí uvedlo - také z recese - víru rytířů řádu Jedi z filmové ságy Hvězdné války.
- Baštou víry je tradičně je Morava, zejména Zlínský a Jihomoravský kraj. I Vysočina, ležící zčásti v Čechách a zčásti na Moravě, platí za kraj věřících lidí.
Největší počet nevěřících je v Ústeckém kraji (43,8 %), Libereckém kraji (42,3) % a Středočeském kraji (39,7 %).
Státní občanství
- Největší menšinou u nás jsou občané Ukrajiny (118 tisíc), následovaní Slováky (84 tisíc), Vietnamci (53 tisíc), Rusy (36 tisíc), Němci (21 tisíc) a Poláky (18 tisíc).
Domy
- V Česku je celkem 2,15 milionu domů, z toho 1,77 milionu obydlených. Před deseti lety bylo 1,97 milionu domů, z toho 1,63 milionu obydlených.
- Celkem 1,53 milionu domů je ve vlastnictví fyzických osob (zdaleka nejčetněji zastoupenou kategorií jsou rodinné domy).
- Ve státním či obecním vlastnictví je 48 tisíc domů, ve vlastnictví bytových družstev 32 tisíc, ve spoluvlastnictví vlastníků bytů 80 tisíc a v kombinaci vlastníků 29 tisíc.
- Poměrně výrazně ubylo rodinných domů nezpůsobilých k bydlení. V roce 2001 jich bylo 38 tisíc, nyní je to 21 tisíc. Nejvíce rodinných domů nezpůsobilých k bydlení je v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji.
Topení
- V Česku je 3,89 milionu obydlených bytů. Toto číslo se za deset let prakticky nezměnilo. 2,80 milionu bytů je vytápěno ústředním topením, 527 tisíc etáží s kotlem v bytě, 432 tisíc kamny.
- Pokud jde o energii používanou k vytápění, 1,26 milionu bytů vytápí kotelny stojící mimo jejich dům, 346 tisíc bytů uhlí, koks či uhelné brikety, 1,47 milionu bytů plyn, 284 tisíc bytů elektřina a 294 tisíc dřevo.
Není překvapivé, že více než před deseti lety vytápí elektřina (+37 tisíc) a plyn (+67 tisíc) a že ubylo bytů vytápěných z kotelny mimo dům (-131 tisíc) či uhlím (-229 tisíc). Zajímavé je, že oproti stavu v roce 2001 se lidé více vracejí k vytápění dřevem (+126 tisíc bytů).
