Okamžité zrušení vyhlášky by prý destabilizovalo zdravotnictví a ohrozilo pacienty. Při výkladu vyhlášky, a zejména při tvorbě vyhlášek na příští roky, však ministerstvo musí zohlednit názor soudu. Ministerstvo je podle legislativního náměstka připraveno výrok zohlednit v plné míře v předpisu na rok 2015. Vyhláška pro rok 2014 je hotová, lze v ní provést jen drobné technické úpravy.
Návrh na zrušení důležitého předpisu podala skupina 39 senátorů napříč politickým spektrem zastoupených Alenou Dernerovou. Dernerová verdikt přivítala, je podle ní důležitý zejména pro budoucnost. Vyhlášku kritizovali také lékaři, podle nich kvůli ní chybějí peníze na péči. Většinu úhrad pro letošek snížila, i když náklady na provoz rostou (více o úhradové vyhlášce se dočtete zde)
"Pro úhradu péče a její vyúčtování pro tento rok v roce následujícím to nemá vliv. Ústavní soud ponechal ministerstvu čas promítnout jeho závěry a odůvodnění, ať už, pokud to bude stihnutelné, ještě v dílčích věcech ve vyhlášce pro rok 2014, tak zejména a už v plné míře ve vyhlášce pro rok 2015," řekl legislativní náměstek Martin Plíšek. Soudce Jiří Nykodým však uvedl, že výrok soudu ohledně problematických bodů vyhlášky je nutno přiměřeně zohledňovat okamžitě.
S epidemií vyhláška nepočítá
Vyhláška stanovuje hodnoty bodu, výši úhrad a regulační omezení pro rok 2013. Na základě předpisu pojišťovny platí nemocnicím a lékařům, pokud se jim nepodaří dohodnout jinak. Nerovnost vyhlášky viděli senátoři například v tom, že při překročení množství péče dohodnutého ve smlouvě zaplatí pojišťovny lékařům jen část peněz. Podle ústavních soudců to skutečně není vhodné řešení, protože vyhláška v tomto případě nerozlišuje, zda je překročení objemu péče důsledkem plýtvání, anebo má reálné příčiny.
"Poskytovatelé totiž nemohou předvídat celkový rozsah zdravotních služeb, které budou nuceni v průběhu roku poskytnout, a již vůbec nemohou ovlivnit, zda nedojde k jejich výraznému navýšení v důsledku mimořádných událostí, například hromadných nehod, epidemií a tak dále," uvedl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil. Podle ÚS musí pojišťovny věnovat pozornost okolnostem překročení namlouvaného objemu péče, a případně je zohlednit při stanovení úhrad či sankcí. "Dnes to v té úpravě není, ale my říkáme, že byť to tam není, je třeba to zohledňovat," řekl Nykodým.
ÚS zkritizoval také nerovné postavení smluvních a nesmluvních poskytovatelů při proplácení úhrad za neodkladnou péči. U nesmluvních poskytovatelů se hodnota bodu snižuje na 75 procent. Další problém spočívá v takzvaných regulačních srážkách, které se uplatní v případě, kdy poskytovatel předepíše léky a zdravotní prostředky v rozsahu vyšším, než byly úhrady v roce 2011. Pojišťovna v takovém případě může snížit úhradu.
Nemocnice nemají peníze
Naopak ústavní soudci nesouhlasili s tvrzením, že vyhláška odporuje ústavě už jen kvůli své složitosti a množství matematických vzorců. "Kombinace několika matematických operací ještě nečiní právní úpravu nepředvídatelnou či nesrozumitelnou, zvlášť pokud adresátem těchto norem je omezený okruh subjektů, u nichž se předpokládá určitá odborná znalost materie," uvedl Pospíšil.
Vyhláška je aktuální v letošním roce, částečně se však bude uplatňovat také v roce 2014, zejména při definitivním počítání úhrad zdravotnickým zařízením. Proto soud odložil platnost dnešního verdiktu až do konce příštího roku. Ústavní soudci nebyli při rozhodování zcela jednotní. Vladimír Kůrka a Stanislav Balík prosazovali zamítnutí návrhu.
Minulé vedení ministerstva zdravotnictví v čele s Leošem Hegerem (TOP 09) vyhlášku hájilo s tím, že péče o pacienty je zajištěna a její zhoršení nehrozí. Nový šéf resortu Martin Holcát po svém nástupu do funkce zmínil přípravu nové úhradové vyhlášky jako jeden z hlavních úkolů svého úřadu.
Podle dostupných informací vyhláška výrazně snížila příjmy nemocnicím. Polovina fakultních nemocnic skončila v pololetí se ztrátou, některé mají problémy s placením faktur v termínu, mluví se například o pražské Nemocnici Na Bulovce a brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny. Závazky všech nemocnic podle ministerstva zdravotnictví překročily v pololetí pět miliard korun.
