Muž, který si podle ženiných slov sledování objednal, byl bývalý lékař její rodiny. Žádný bližší vztah k sobě neměli. Dotyčná policii opakovaně oznámila, že ji najaté osoby sledují, vypojují v její nepřítomnosti bezpečnostní zařízení jejího bytu a následně v něm poškozují osobní věci a vybavení.
Policisté oznámení odložili, aniž by ho podle Ligy lidských práv, jejíž právníci ženu zastupují před soudem, pořádně prošetřili. Naopak proti ní zahájili trestní stíhání pro křivé obvinění a hlavně na základě zpracovaného psychiatrického posudku, podle něhož jednala v duchu svého nevyvratitelného bludu, jí pak Obvodní soud pro Prahu 6 uložil ústavní léčení.
Nutnost ústavní léčby následně potvrdil pražský městský soud i Nejvyšší soud. Žena uspěla až se stížností k Ústavnímu soudu, který v úterý rozsudky obecných soudů zrušil. „V její stížnosti mimo jiné stálo, že je zarážející, že po 40 minutách pohovoru se znalcem jí byla uložena léčba tohoto typu,“ uvedl soudce zpravodaj Jan Filip.
Podle Ústavního soudu se obecné soudy dostatečně nezabývaly tím, jakou měl zásah do ženiny osobní svobody oporu v provedených důkazech. „Újma způsobená uloženým a vykonávaným ochranným opatřením nesmí být větší, než je nezbytné k dosažení účelu,“ připomněl Filip.
Upozornil i na rozpory ve vyjádření znalce. Zatímco v posudku uvedl, že pohyb ženy na svobodě by byl nebezpečný kvůli hrozící obraně fyzickým útokem, u soudu pak již jen obecně konstatoval, že u těchto chorob podobnou obranu nelze vyloučit.
„Jsme rádi, že se Ústavní soud ztotožnil s naší argumentací, bohužel však nešel tak daleko, jak jsme doufali. Předpokládali jsme, že rozhodnutí zruší na základě toho, že u člověka, u kterého je předpoklad, že jedná se záměrem chránit se, nemůže dojít k naplnění trestného činu křivého obvinění. Ústavní soud řekl opak, že i v takovém případě by k tomu mohlo dojít,“ uvedla právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová. Vyjádřila však naději, že díky nálezu budou soudy k ukládání ochranného léčení přistupovat pečlivěji.
Liga lidských práv: ochranného léčení se někdy zneužívá
Díky tomu, že Ústavní soud odložil vykonatelnost rozhodnutí obecných soudů, do ochranné léčby nastoupit nemusela. „Je doma, normálně samostatně funguje a pracuje,“ doplnila Durajová.
Podle svých slov se organizace setkává s případy, kdy justice nástroje v podobě uložení ochranného léčení v hraničních případech zneužívá.
„Obecné soudy si úplně neuvědomují, co znamená být v ochranném léčení. Nezvažují to pečlivě a třeba si i myslí, že se dotyčný dostane někam, kde si odpočine, ale ve skutečnosti to tak není. Od některých pacientů jsme dokonce slyšeli, že může být horší než vězení. Člověk třeba nemá zákonné právo na vycházky a kromě toho, že je zbaven osobní svobody, musí podstupovat léčbu, kterou často nechce, dostává násilím injekce a podobně,“ doplnila.
