Předseda Pavel Rychetský ve sněmovně Ústavního soudu v Brně (3.února 2021) | foto: Václav Šálek, ČTK

KOMENTÁŘ: Vítejte do politické bramboračky. Co krok Rychetského znamená v praxi

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Soudci ústavního soudu vyhověli přes rok staré stížnosti skupiny senátorů, která požadovala zrušení takzvané načítací klauzule pro koalice. Předseda soudu Pavel Rychetský tím ovšem popřel sám sebe.

Na konci října 2019 vyšel v MF DNES text s titulkem „Opozice může dostat novou zbraň na ANO“. Stálo v něm, že by Ústavní soud brzy mohl vyhovět stížnosti skupiny senátorů v čele s představiteli hnutí STAN na volební zákon. Konkrétně článek popisoval, že by měla být zrušena takzvaná načítací klauzule požadující pět procent za každou stranu koalice, což před posledními volbami do Sněmovny vedlo ke krachu zvažované předvolební koalice lidovců a hnutí STAN. Dále pak, že by mohlo být zrušeno přepočítávání hlasů dle d’Hondtovy metody pro přepočítávání hlasů na mandáty, což podle navrhovatelů diskriminovalo malé strany v malých krajích.

Mimochodem, když jsme u prezidenta, nynější dění vysvětluje, proč Miloš Zeman už v lednu stanovil termín letošních voleb na 8. a 9. října.

Petr Kolář

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video