- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Předseda Pavel Rychetský ve sněmovně Ústavního soudu v Brně (3.února 2021) | foto: Václav Šálek, ČTK
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Na konci října 2019 vyšel v MF DNES text s titulkem „Opozice může dostat novou zbraň na ANO“. Stálo v něm, že by Ústavní soud brzy mohl vyhovět stížnosti skupiny senátorů v čele s představiteli hnutí STAN na volební zákon. Konkrétně článek popisoval, že by měla být zrušena takzvaná načítací klauzule požadující pět procent za každou stranu koalice, což před posledními volbami do Sněmovny vedlo ke krachu zvažované předvolební koalice lidovců a hnutí STAN. Dále pak, že by mohlo být zrušeno přepočítávání hlasů dle d’Hondtovy metody pro přepočítávání hlasů na mandáty, což podle navrhovatelů diskriminovalo malé strany v malých krajích.
Mimochodem, když jsme u prezidenta, nynější dění vysvětluje, proč Miloš Zeman už v lednu stanovil termín letošních voleb na 8. a 9. října.
Připojte se ještě dnes a získejte:
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel