Ministryně obrany Jana Černochová v sobotu uvedla, že Česko daruje Ukrajině 30 tisíc pistolí, sedm tisíc útočných pušek, tři tisíce kulometů, 19 odstřelovacích pušek a asi milion nábojů. Dar je podle ministerstva v hodnotě asi 188 milionů korun.
Podle Jiřího Hynka, který působí ve vedení Stálé delegace České republiky při Poradní skupině NATO pro průmysl a od roku 2011 je prezidentem a výkonným ředitelem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky, je to ale naprosté minimum.
Je pomoc, kterou v sobotu poskytla česká armáda Ukrajině, maximum možného?
Naopak. Je to naprosté minimum toho, co mohla udělat. Víme o požadavku z ukrajinské strany, žádají především těžkou techniku. Vláda jim slíbila dodat pistole, pušky a náboje. Je to lepší než nic, ale neřeší to konkrétní požadavek.
Chybí tedy podle vás daru více materiálu pro zneškodnění těžké vojenské techniky?
Určitě. Ukrajinská strana požaduje tanky, raketomety, houfnice, ruční protitankové granáty nebo i bojová vozidla pěchoty. Všechno se naštěstí v České republice nachází. Jsou to výrobky speciálně vyrobené pro jiné zákazníky, se kterými jsou naše firmy dlouhodobě domluvené.
Zahraniční zákazníci ale souhlasí s tím, že nejprve obsloužíme Ukrajinu a poté až doděláme jejich zakázky. Jedná se o asijské země nebo země Středního východu.
Bylo by v silách České republiky poskytnout Ukrajině právě zmíněnou těžkou techniku?
Tato technika je u českých výrobců ve skladech. Byla vyrobena pro jiné země a je připravena k okamžitému využití. U této techniky se musejí dělat generální zkoušky, což může trvat. Zpravidla se jedná o dny až týdny v závislosti na tom, o jaký druh techniky se jedná.
Když ale techniku nedodáme na Ukrajinu rychle, může to být zbytečné. Potřeba je velmi naléhavá, během několika dnů se musí rozhodnout.
Bude výzbroj, kterou vláda přislíbila dát Ukrajině darem, české armádě chybět?
Jsem přesvědčen, že jí chybět nebude. V případě potřeby se to dá všechno rychle „dovyrobit“. To, co by se na Ukrajinu posílalo z českého obranného průmyslu, je určeno pro export, ne pro českou armádu. Když souhlasí koncoví zákazníci s oddálením dodávky, je to na jejich úkor, ne na úkor naší armády.
Česko daruje útočné pušky i kulomety. Ukrajinu v tom nenecháme, uvedla ministryně |
Pokud by se rozhodla některá z českých zbrojařských firem poskytovat zbraně Ukrajině přímo, co by pro to musela udělat?
Jediná šance, jak dostat techniku rychle na Ukrajinu, je, že to musí udělat česká vláda. Kdyby to šlo standardní cestou, může udělení licence trvat i šedesát dní. Jediná rychlejší cesta tedy je, že o tom hned rozhodne vláda a techniku na Ukrajinu pošle.
Kolik času by čeští zbrojaři potřebovali k výrobě nových vojenských prostředků pro Ukrajinu?
Závisí na tom, o co se jedná. Může to trvat měsíce, ale u nějaké techniky i roky. Čím těžší technika, tím déle výroba trvá. Žádná firma nevyrábí na sklad, vždycky je to pro konkrétního zákazníka, takže firmy nemají vytvořené pomyslné zásoby zbraní.
Aktuální dodávka zbraní od Armády České republiky
|
Dodávají české firmy nebo někdy v minulosti dodávaly, zbraně Rusku?
Rusko je druhý největší exportér materiálu na světě. Nemá potřebu nakupovat zbraně v Česku. Kromě náhradních dílů pro cvičná letadla jsme tam nikdy nic nedodávali. Navíc je od roku 2014, kdy Rusové anektovali Krym, uvalené embargo Evropskou unií na dodávky zbrojních výrobků do Ruska.
Existuje podle vás jiný způsob, jak může český zbrojařský a obranný průmysl pomoci v odražení invaze?
Myslím si, že jsou to především dodávky. Někdy člověk řeší zdánlivě nepodstatné věci, ale například během včerejšího dne jsme sháněli dvě neprůstřelné věci pro dva pracovníky na Ukrajině, kteří byli povoláni do armády. Majitel firmy jel na hranice, kde jim předá dvě helmy a dvě vesty a naloží jejich rodiny, aby je odvezl do bezpečí. I takové mohou být příběhy pomoci.
Česko daruje Ukrajině útočné pušky i kulomety: