Trest smrti má rozhodně existovat podle 17 procent dotazovaných, spíše s ním pak souhlasí 25 procent respondentů CVVM. Jedná se o největší pokles od roku 1992, odkdy je souhlas s trestem smrti zjišťován. Tehdy s ním souhlasilo 76 procent dotazovaných.
Nesouhlas s trestem smrti poprvé převážil nad souhlasem a tvoří o málo více než polovinu (51 procent). Oproti roku 1992 se téměř zčtyřnásobil.
Má podle vás existovat trest smrti?
Z výroků, které podporují trest smrti, veřejnost nejvíce souhlasí s tím, že přináší spravedlivé zadostiučinění pozůstalým (62 procent dotazovaných), nejméně poté s výrokem o potřebnosti uplatňování principu „oko za oko, zub za zub“ (41 procent).
Trest smrti
|
Mezi výroky, které zpochybňují trest smrti, jsou na prvním místě uváděny riziko jeho zneužití (83 procent) či riziko justičního omylu (81 procent). Na posledním místě je to, že trest smrti je projevem politického populismu (37 procent).
Nižší podporu existence trestu smrti zaznamenalo CVVM mezi absolventy vysokých škol, studenty, vysoce kvalifikovanými odbornými nebo vedoucími pracovníky, ale i těmi, kteří jsou spokojeni s vlastním životem. Z politických preferencí jde o voliče koalic SPOLU a PirSTAN či lidi důvěřující vládě.
Naopak relativně zvýšenou podporu trestu smrti analýza objevila v případě lidí se středním vzděláním nebo vyučenými bez maturity, důchodců, polokvalifikovaných či nekvalifikovaných dělníků či u těch, kteří nejsou spokojeni se současnou politickou situací, dále pak u voličů ANO, rozhodných nevoličů a lidí, kteří nedůvěřují vládě.
Šetření CVVM probíhalo od 27. března do 22. května. Zúčastnilo se ho 834 respondentů starších 15 let.
Hepnarová před 50 lety zabila autem osm lidí. O případu koluje řada mýlek |
