Proti trestu smrti je poprvé většina Čechů. Bojí se jeho zneužití i omylů soudů

S trestem smrti souhlasí pouze dvě pětiny Čechů a Češek. Nesouhlas vyjádřilo 51 procent lidí, a vůbec poprvé tak od roku 1992 převážil nad souhlasem. Doprovázejí ho například obavy spojené s justičním omylem či riziko zneužití. Ukázal to výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

ilustrační snímek | foto: Radek Vebr, MAFRA

Trest smrti má rozhodně existovat podle 17 procent dotazovaných, spíše s ním pak souhlasí 25 procent respondentů CVVM. Jedná se o největší pokles od roku 1992, odkdy je souhlas s trestem smrti zjišťován. Tehdy s ním souhlasilo 76 procent dotazovaných.

Nesouhlas s trestem smrti poprvé převážil nad souhlasem a tvoří o málo více než polovinu (51 procent). Oproti roku 1992 se téměř zčtyřnásobil.

Má podle vás existovat trest smrti?

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 úterý 1. srpna 2023. Anketa je uzavřena.

Ano

63 %(175 hlasů)

Ne

37 %(102 hlasů)

Z výroků, které podporují trest smrti, veřejnost nejvíce souhlasí s tím, že přináší spravedlivé zadostiučinění pozůstalým (62 procent dotazovaných), nejméně poté s výrokem o potřebnosti uplatňování principu „oko za oko, zub za zub“ (41 procent).

Trest smrti

• Trest smrti byl zrušen v Československu v roce 1990. Legální není dále ani v České republice a na Slovensku.
• V období první republiky byl trest smrti prováděn výlučně oběšením, trestní zákon z roku 1950 připustil také zastřelení, avšak pouze v době zvýšeného ohrožení státu. V praxi však nebyla tato možnost nikdy použita.
• V období německé okupace ale byly užívány i jiné formy trestu, například gilotina.

Mezi výroky, které zpochybňují trest smrti, jsou na prvním místě uváděny riziko jeho zneužití (83 procent) či riziko justičního omylu (81 procent). Na posledním místě je to, že trest smrti je projevem politického populismu (37 procent).

Nižší podporu existence trestu smrti zaznamenalo CVVM mezi absolventy vysokých škol, studenty, vysoce kvalifikovanými odbornými nebo vedoucími pracovníky, ale i těmi, kteří jsou spokojeni s vlastním životem. Z politických preferencí jde o voliče koalic SPOLU a PirSTAN či lidi důvěřující vládě.

Naopak relativně zvýšenou podporu trestu smrti analýza objevila v případě lidí se středním vzděláním nebo vyučenými bez maturity, důchodců, polokvalifikovaných či nekvalifikovaných dělníků či u těch, kteří nejsou spokojeni se současnou politickou situací, dále pak u voličů ANO, rozhodných nevoličů a lidí, kteří nedůvěřují vládě.

Šetření CVVM probíhalo od 27. března do 22. května. Zúčastnilo se ho 834 respondentů starších 15 let.

Hepnarová před 50 lety zabila autem osm lidí. O případu koluje řada mýlek