"Ve vládě není nikdo, kdo by si myslel, že žádosti o azyl v Kanadě mají své opodstatnění, nemyslíme si, že ochrana lidských práv je u nás horší než v Kanadě. Odchod je spíše z důvodů ekonomických," uvedl premiér.
Vláda podle něj vyzvala ministra vnitra Ivana Langera a ministryni pro lidská práva a menšiny Džamilu Stehlíkovou, aby o situaci jednali s kanadskými úřady.
"Pokud by znovu hrozilo zavedení víz, ministr vnitra by měl vypracovat pro vládu materiál s návrhem, jak by se tomu dalo čelit," dodal předseda vlády.
Počet žadatelů o azyl v Kanadě roste od zrušení vízové povinnosti loni v listopadu. Do poloviny července podalo žádost zhruba 470 lidí z ČR. Kanada sice zatím nechce víza pro občany ČR znovu zavést, situace však vyvolává napětí na obou stranách. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes ministr vnitra Langer předložil vládě.
Mluvčí kanadské ambasády Magdalena Fiřtová v červenci připustila možnost, že v případě neustávajícího přílivu českých žadatelů o azyl by Kanada mohla pro Čechy zavést víza znovu. Zároveň však uvedla, že se to zatím zřejmě nestane.
Vízovou povinnost pro české občany zavedla Kanada v roce 1997 kvůli vlně migrace českých Romů. Podle ministerstva vnitra se nyní situace téměř opakuje.
Podle zprávy ministerstva vnitra je pro zachování bezvízového styku mezi oběma státy důležitá zejména schopnost české i kanadské strany nastavit takové mechanismy, které ke snížení počtu českých žadatelů o azyl skutečně povedou.
"Velmi podstatnou roli však sehraje kanadská kvazivládní instituce Výbor pro přistěhovalectví a uprchlíky, která v Kanadě rozhoduje o azylových žádostech a jejíž členové jsou ve vlastním rozhodování nezávislí," dodává ministerstvo.
Pokud člověk po příletu do Kanady požádá o azyl, příslušný úřad začne žádost zkoumat. To trvá zhruba čtrnáct až šestnáct měsíců. Než úřad rozhodne, dostane žadatel ubytování a měsíční příspěvek v řádu několika set kanadských dolarů (řádově tedy několik tisíc korun). Může se také rozhodnout, zda bude, či nebude pracovat.
