Tomáš Löwenstein se narodil Arnoldu a Elfrídě Löwensteinovým 1. srpna 1924 ve Vídni. Jeho matka záhy zemřela na otravu krve. Rodina se poté přestěhovala do Prahy, kde se jeho otec podruhé oženil. Do ordinace k jeho otci docházeli i například generál Jan Syrový či hudební skladatelé Jaroslav Kvapil a Jaroslav Ježek.
V době Mnichovské dohody i následujících týdnech se v ordinaci zastavovali emigranti z Německa, kteří utíkali před nacistickým režimem. Jak později vzpomínal, otec tehdy rozhodl, že rodina bude v bezpečí v Anglii.
Jako první na britské ostrovy odjel starší bratr Valtr, Tomáš ho následoval 12. března 1939. Později je ještě následoval otec, jeho druhá manželka Anna a mladší bratr Bedřich však zůstali v Praze.
Tomáš vystudoval střední školu a v roce 1940 nastoupil ke studiu matematiky a fyziky na univerzitě v Glasgow. Po dvou letech získal bakalářský titul. Studium však ukončil a přihlásil se do československé armády.
Nebeští jezdci od 311. perutěJosef Ocelka: Říkali mu Vocelovej. Byl u prvního náletu 311. perutě, později jí i velel Vilém Jakš: Vicemistr světa v boxu za browningy. Jakše pohřbily vlny Biskaje Jan Gellner: Koktající advokát navigátorem. Gellner se stal legendou RAF i RCAF Petr Uruba: Nešťastné přistání. Urubův wellington sedl na obsazeném letišti Arnošt Valenta: Valenta byl jediný československý člen RAF, který se nevrátil ze zajetí Richard Husmann: Příběh skutečného nebeského jezdce. Husmann bojoval na západě i východě |
Nejprve byl přidělen k pozemnímu vojsku do známého tábora Cholmondeeley, v roce 1943 však vstoupil do britského Královského letectva (RAF).
Zde prošel výcvikem radiooperátorů v Cranwelu. Následoval výcvik střelců, který zakončil v prosinci 1944.
Den před Štědrým dnem ho přidělili k 311. bombardovací peruti, toho času sloužící u Velitelství pobřežního letectva, kde se jednotka účastnila pátrání po nepřátelských ponorkách.
U „třistajedenáctky“ však absolvoval jen jeden operační let a to třináctihodinovou hlídku mezi Norskem a Islandem.
Následně byl přeložen k výcvikové jednotce 111. OTU, kde zaučoval nové radisty.
Do vlasti se vrátil v srpnu 1945. Demobilizoval a začal studovat Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 1951 získal titul RNDr., později i CSc. V roce 1949 se oženil. Po škole začal pracovat ve Výzkumném ústavu vakuové elektrotechniky podniku Tesla, kde se postupně dostal až na pozici náměstka. Po válce také vstoupil do KSČ, z níž byl během prověrek po tzv. pražském jaru vyloučen. Odvolán byl také z pozice náměstka a stal se z něj řadový vědecký pracovník Tesly, kde pracoval až do důchodu.
V posledních letech se věnoval besedám s dětmi.
Loni v prosinci vrátil Miloši Zemanovi pamětní list. Ve zdůvodnění napsal, že se mu nelíbí prezidentovo chování, které v dopise označil jako vlastizrádné.
Veterán vrátil Zemanovi pamětní list. Nelíbí se mi vaše chování, napsal |
„Domnívám se, že vzhledem k Vašim stále zjevnějším aktivitám, jež se mi jeví jako vlastizrádné ve prospěch systémových protivníků České republiky, je protismyslné, abyste právě Vy rozesílal Pamětní listy k ‚výročí osvobození Československa‘ lidem, kteří za vlast nasazovali život. Proto jej ani já nemohu přijmout,“ uvedl veterán v dopise adresovaném Kanceláři prezidenta republiky.
Tomáš Lom byl jeden z posledních žijících československých veteránů, kteří za druhé světové války sloužili v RAF. Žijí už jen tři - stíhač 310. perutě Emil Boček, radista 311. perutě Jiří Kafka a navigátor třistajedenáctky Petr Arton (Salomon Apfelbaum).