Na zámku Mimi v obci Bulboaca nedaleko moldavské metropole Kišiněva jednalo ve čtvrtek na padesát lídrů evropských zemí a představitelů evropských institucí. Rozhodnutí uspořádat summit jen asi 20 kilometrů od hranic s Ukrajinou označila moldavská prezidentka Maia Sanduová za jasné vyjádření evropské solidarity s Kyjevem.
„Propojili jsme kontinent, abychom potvrdili naše společné a silné odhodlání přinést mír zpět do Evropy. Ukázali jsme sílu a jednotu v době, kdy je stabilita našeho kontinentu ohrožena, a dali najevo, že jsme jednotní vůči největší vojenské agresi od dob druhé světové války,“ prohlásila prezidentka Sanduová.
Válka bezprostředně nehrozí, reagoval Fiala na Řehkovo varování před Ruskem |
„Obdivuji, jak je Moldavsko statečné a jak se dokáže postavit Rusku a jak čelí důsledkům ruské barbarské invaze na Ukrajinu,“ doplnil ji Fiala a poukázal na to, že vzdušný prostor Moldavska sousedícího s Ukrajinou v minulosti opakovaně narušily ruské střely mířící na ukrajinské cíle.
Sanduová pak uvedla, že summit EPC v Moldavsku ukázal jednotu a sílu v době, kdy svět čelí největší vojenské agresi od druhé světové války. Moldavsko podle Sanduové potřebuje také podporu, aby mohlo čelit kybernetickým útokům a ruské propagandě a dezinformacím.
Zelenskyj v Moldavsku
Překvapením byl příjezd ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož účast nebyla až do poslední chvíle jistá. Do Kišiněva však dorazil již ráno a mezi společným jednáním všech státníků absolvoval i jednotlivé schůzky.
V podvečer se setkal také s premiérem Fialou. Hovořili spolu o další podpoře Ukrajiny nebo zapojení českých firem do budoucí poválečné obnovy země.
⚡️Volodymyr #Zelensky has arrived in #Moldova to attend the European Summit
“Today we work in Moldova. Participation in the summit of the European political community. Many bilateral meetings. We are developing a coalition of fighters and offer a coalition of Patriots,” the… https://t.co/shlNU0t0j1 https://t.co/veR17nt5A5
Zelenskyj při slavnostním zahájení summitu řekl, že chce, aby Ukrajina na červencovém summitu NATO ve Vilniusu získala „jasné“ rozhodnutí o své budoucnosti v Severoatlantické alianci. Zmínil také, jak důležitá je pro jeho zemi jednota a že ruský teror v jeho zemi i nadále pokračuje.
„Bezpečnostní záruky jsou nesmírně důležité nejen pro Ukrajinu, ale také pro naše sousedy včetně Moldavska, a to kvůli Rusku a jeho agresi na Ukrajině a potenciální agresi i v dalších částech Evropy,“ upozornil ukrajinský prezident.
Na okraj summitu pak podle agentury Ukrinform apeloval na Západ, aby Ukrajině dodal letouny F-16. „Potřebujeme moderní stíhačky. Nejde jen o součást naší protiofenzivy, ale je to i záležitost ochrany našeho vzdušného prostoru, logistiky a především Ukrajinců,“ řekl Zelenskyj.
„To je pro nás obtížné, protože nemáme moderní stíhačky, a proto má na obloze převahu Ruská federace,“ dodal prezident, který k dodání moderních stíhacích letounů vyzývá západní spojence už několik měsíců. „Dokud nebudeme mít letadla, potřebujeme více systémů Patriot,“ řekl Zelenskyj, podle kterého jde o nejlepší systém na obranu ukrajinského nebe.
Ukrajinská obrana je podle něj ale i tak díky západním spojencům schopná sestřelit všechny ruské střely. Několik evropských zemí dalo v posledních týdnech najevo ochotu podílet se na zprostředkování dodávek letounů F-16, konkrétní sliby však v tomto ohledu zatím nepadly.
Kromě evropských prezidentů a premiérů nechyběli na summitu ani vrcholní představitelé evropských institucí, tedy šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady Charles Michel nebo vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU Josep Borrell.
Moldavské nebe hlídá NATO
Kvůli velkým bezpečnostním výzvám, které s sebou setkání takového formátu nese, hlídají vzdušný prostor Moldavska po celý čtvrtek i pátek letouny NATO. Země totiž čelí dlouhodobým ruským tlakům. Napětí je vyostřeno i kvůli přítomnosti ruských vojsk v separatistickém moldavském regionu Podněstří.
Všechny státy NATO souhlasí se vstupem Ukrajiny, prohlásil šéf Aliance |
Summit takto velkého formátu se koná již podruhé. S myšlenkou, že by se neformálně mohly země evropského kontinentu společně potkat, přišel poprvé francouzský prezident Emmanuel Macron. První ročník této akce hostilo loni v říjnu Česko na Pražském hradě, a to i díky svému předsednictví v Radě EU. Štafetu po něm převzalo právě Moldavsko. To zatím není členem unie, loni však země dostala kandidátský status. A to ve stejném čase jako Ukrajina.
Přestože se jednání nemají týkat unijních otázek, Kišiněv podle organizátorů doufá, že mu summit dopomůže k urychlení procesu přístupových jednání.
Bezpečnost a prosperita
Cílem summitu je především posílit spolupráci a stabilitu v Evropě. A také ukázat svoji sounáležitost s Ukrajinou, která již přes rok čelí ruské agresi. I z toho důvodu nebylo na setkání přizváno Rusko ani Bělorusko.
Odpoledne probíhají kulaté stoly, při kterých politici řeší hlavně otázky bezpečnosti a stability. Nad to ještě političtí lídři využívají setkání k různým bilaterálním schůzkám.
Důležitým tématem summitu je mimo jiné zajištění míru a posílení stability v Evropě. Podle moldavské prezidentky Maii Sanduové vyšle summit evropské poselství o oddanosti míru a odsouzení ruské invaze na Ukrajinu. Fakt, že se summit koná pouhých 20 kilometrů od hranic s Ukrajinou, má rovněž vyjadřovat solidaritu ukrajinskému národu.
