Pesticidy, meliorace, desítky tisíc opatření. Poslanci přetřásají sucho

  • 95
Sněmovna jedná o možnostech boje se suchem. KDU-ČSL představila svůj návrh, podle kterého chce více chránit půdní fond, aby nebylo možné na nejlepší půdě stavět logistická či nákupní centra, ale pouze stavby ve veřejném zájmu. „Když teď nic neuděláme, vnoučata se nás budou ptát, co jsme dělali v roce 2020,“ prohlásil předseda Marian Jurečka.

„Do roku 2025 chceme mít zmapovanou a zavedenou do katastru nemovitostí meliorační soustavu,“ uvedl také Jurečka. Běžně se podle něj děje, že půda je zavlažovaná, ačkoliv pod ní jsou umístěné trubky, které přebytečnou vodu zase odvádí. Dodal, že řada majitelů půdy o melioracích ani neví.

O věc by se podle něj měl starat Státní pozemkový úřad, aby nebyla k finanční tíži vlastníků půdy.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová zase hovořila o omezení hnojiv a pesticidů na polovinu a zvětšení plochy určené pro ekologické zemědělství na 25 procent. Stát by se podle ní měl zasadit také o větší soběstačnost tuzemského zemědělství, a to za pomoci dotací, ne kvót. „Věřím, že boj se suchem se stane největším politickým tématem těchto let,“ uzavřela Pekarová Adamová.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že boj se suchem je možná největší výzvou v moderních dějinách lidstva. „Záplavy a sucho jsou jen dvě strany stejné mince, a to mince s názvem klimatická změna,” řekl ministr.

Brabec, který působil na ministerstvu životního prostředí již v roce 2014, si před opozicí bránil své kroky. Voda podle něj byla stovky let z českých zemí schválně odváděna, alespoň částečně to odčinit je proto podle něj záležitostí let. „Říkat, že vláda pro to nedělá nic, je prostě lež,” uvedl. Ta podle iniciovala něj desítky tisíc projektů.

Kroky vlády obhajoval i ministr zemědělství Miroslav Toman. Zastal se přitom zemědělců, kteří podle něj používají méně pesticidů, než třeba ve Francii či v Německu.

Spor o ústavu

Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že voda je strategická surovina. Její význam podle něj ještě poroste. V případě ochrany vody by podle svých slov radikálnější a v ústavě by deklaroval, že veškeré vodní zdroje jsou majetkem státu, který je dává k využití za podmínek stanovených zákonem. To naopak není nutné například podle poslance za ODS Petra Bendla.

Poslanec ODS Jakub Janda před poslanci upozornil, že by politici měli myslet i na vodáky. Při projednávání novely vodního zákona představil dvě změny, které by uložily například majitelům malých vodních elektráren povinnost zajistit způsob překonání bariéry ve vodě. „I řeka je veřejná cesta. Není možné, aby jednotlivec bránil průchodu,“ uvedl s tím, že existují případy, kdy majitel okolní půdy po vodácích střílel vzduchovkou.

Sto litrů na metr? Pršelo na malém prostoru, sucho stále úplně nevymizelo

Dále propaguje i stavbu jezů tak, aby vodáci nemuseli pěšky překonávat mělké části řeky. „Kromě funkce vodního toku by měla být zohledněna i možnost rekreační plavby,“ míní.

Radek Holomčík z Pirátů upozornil na těžbu štěrku a štěrkopísku. „Už na začátku ledna 2018 jsem se vlády ptal, jak přistoupí ke kauze štěrku a písku. Když to všechno zabetonujeme, nebude kde těžit, opozice se tématu věnuje dlouhodobě,“ řekl od řečnického pultíků Holomčík, podle kterého se po prázdninách budou ještě projednávat meliorace.

Současným tempem to bude za 273 let, říká Gazdík

Petr Gazdík ze Starostů a nezávislých, kteří jednání iniciovali, představil konkrétní opatření, která dělají v Suché Lozi, kde střídavě starostou či místostarostou po 12 let. Podle Gazdíka jde ale mylný název obce. 

„Suchá Loz rozhodně není suchá. Je to především díky komplexní pozemkové úpravě. Dnes tak díky rybníčkům, tůním, polderům, výsadbě zeleně, větrolamům nebo melioraci okolí nejsme Suchá Loz,“ řekl Petr Gazdík. 

„Bojujeme tím nejen proti suchu, ale také proti záplavám. Ptám se ale, proč komplexní pozemkové úpravy tak trvají vládě. Při současném způsobu financování to bude trvat 273 let, než se takové úpravy v krajině udělají,“ dodal s tím, že by chtěl po vládě sníží horizont na maximálně 20-30 let.

O slovo se přihlásil i předseda Trikolóry Václav Klaus ml., který se ještě zastavil u včerejšího jednání, které podle něj bylo přehlídkou populistických reakcí na různá prohlášení a opřel se do kolegů ze Sněmovny. 

„Paní poslankyně Balcarová včera mluvila naprosté nesmysly, když říkala, že dojdou fosilní zdroje, což je hovadina. Fosilních zdrojů je víc, než dřív. Že lidstvo jednou přejde k jiným motorům, než spalovacím, bude čistě ekonomické rozhodnutí. Také nedošly koně, ale motory byli levnější,“ prohlásil Klaus ml., který se vracel i ke klecovému chovu. Večer si pak podle svých slov projížděl data a ročenky Českého hydrometeorologického ústavu.  

„V Česku je sucho, to nebagatelizuji a vtipy typu „že přeci prší“ jsou dětinské. Podobně suchých period jsme ale měli několik. Velmi důležitý údaj je výpar. Už několikrát jsme měli tříletá období, kdy byly srážky malé, ale střídali se s obdobím, kdy jsou srážky abnormální. Lidé se sucha bojí, tak na to chce každý politik zareagovat a zachránit to. Máme periody suché a mokré, tak abychom tady za dva roky zase neřešili vysoušení mokřadů, protože půda bude podmáčená a lidi budou otravovat komáři,“ dodal ještě Václav Klaus ml. 

Je to zbytečné zasedání, říká ministr Brabec

Mimořádnou schůzi iniciovalo hnutí Starostů a nezávislých, které chce projednat také informaci vlády o ochraně klimatu. Poslanci poté její program jednomyslně schválili.

Starostové se pro svolání schůze rozhodli kvůli tomu, že se Sněmovna zatím nedostala k projednání jejich návrhů novel vodního zákona, přestože od jejich předložení uplynul více než rok. Podobně jsou na tom poslanecké návrhy tří ústavních novel, které se týkají ochrany vody a půdy.

Brabec už dříve označil svolání mimořádného zasedání za zbytné. Vláda prosazuje úpravy v rámci vlastní novely vodního zákona, která na rozdíl od poslaneckých předloh má už za sebou první kolo i projednání ve výborech.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video