Příjmy předsedy úřadu Igora Němce za loňský rok činily zaokrouhleně 1,752 milionu korun, paušální náhrady 203 227 korun. Náměstkyně Alena Kučerová si vydělala 946 510 korun, její odměny byly 123 500 korun. Náměstek Antonín Šusta si vydělal 841 920 a odměny 124 500 korun.
Výdělky dalších zaměstnanců odmítl úřad zveřejnit, protože u nich podle něj převažuje nad zákonem o svobodném přístupu k informacím právo na ochranu soukromí a osobních údajů. Například plat bezpečnostního ředitele nebude zveřejněn, protože se "nepodílí na dozorové činnosti úřadu, ani nerozhoduje o hospodaření s jeho prostředky". Platy šéfů odborů pak odmítl zveřejnit s tím, že na úřadu žádné odborové organizace nejsou.
Ochránci osobních datÚřad pro ochranu osobních údajů funguje od roku 2000 a jeho úkolem je chránit nakládání s osobními údaji dle příslušných zákonů. A trestat tedy neoprávněné nahlížení do soukromí lidí. Jen za loňský rok podle výroční zprávy ukončil 138 kontrol a přijal 1 319 stížností a vedl 118 správních řízení. Úřad prověřoval třeba poslední sčítání lidu, domů a bytů, knížku pacienta IZIP, uložil pokutu v případu videa, které novinářům pustil Bradáčové předchůdce Vlastimil Rampula. Pokuta hrozí ze strany úřadu také ministerstvu práce kvůli sKartám. Také upozornil Českou poštu, že své doručovatele nemůže sledovat při práci pomocí zařízení, která využívají GPS. |
iDNES.cz podal na úřad žádost právě podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Redakci zajímalo, jak se k žádosti ochránci údajů postaví. V současnosti totiž řeší zajímavý spor s pražským vrchním státním zastupitelstvím. Jeho šéfka nechala před časem vyvěsit na web data o platech všech zaměstnanců jejího úřadu. A zdůvodnila to tím, že to podle zákona o svobodném přístupu k informacím tak udělat na žádost musí (více o kroku Bradáčové čtěte zde).
Vzápětí se o její rozhodnutí začali zajímat ochránci údajů a hrozí, že by mohli pražskému zastupitelství udělit až pětimilionovou pokutu (více o prověřování zveřejnění platů čtěte zde).
A právě stanovisko, které Úřad pro ochranu osobních údajů poslal do redakce iDNES.cz naznačuje, jak se asi ochránci údajů zachovají v případě vrchního státního zastupitelství.
Úřad si nemůže vykládat zákon jak chce, tvrdí Kužílek
Podle spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřicha Kužílka jde vůbec o první jasnější stanovisko ke zveřejňování platů veřejných činitelů ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů. Dosud prý úřad v postojích lavíroval.
Zveřejníme jen něcoCelé rozhodnutí ÚOOÚ o žádosti Autorka textu žádala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, konkrétně paragrafu 8 odstavce 3, o informaci o výši platu a odměn vedení Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2012. Konkrétně šlo o platy předsedy, náměstků a případných šéfů odborů. Úřad má dle organizační struktury dva náměstky, několik inspektorů, bezpečnostního ředitele a několik odborů a oddělení řízených předsedou úřadu. |
Kužílka výklad zákona úřadem ale nepotěšil. Naopak. Stanovisko ochránců osobních dat označil za tragické. "Takovou protistátní činnost ze strany státní instituce jsme tu ještě, myslím, neměli. Úřad pro ochranu osobních údajů odmítl respektovat soudní moc, která je v principu dělby moci určena k tomu, aby korigovala výkonnou moc (jíž je i Úřad pro ochranu osobních údajů) a rozhodovala jako jediná o výkladu zákonů," míní Kužílek, někdejší poslanec Federálního shromáždění za ODA.
Úřad ve stanovisku k vlastním platům tvrdí, že právně i v soudní praxi je situace kolem zveřejňování platů ze státního nejednotná. Podle úřadu sice existují rozsudky, jež tvrdí, že se mají zveřejňovat platy úředníků, jiné zase říkají, že se mají zveřejňovat jen platy příjemců veřejných prostředků v podobě dotací a grantů.
Kužílek ale tvrdí, že takové argumenty jsou lživé. "Nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu již zcela jednoznačně konstatoval, že poskytnutí údajů i u nižších zaměstnanců úřadů je oprávněné a že test proporcionality se nemá provádět," tvrdí Kužílek, jenž už léta lidem a institucím radí, jak se domáhat informací u veřejné správy.
Pravidlo proporcionality znamená, že dotázaný řeší kolizi mezi právem na informaci a právem na ochranu osobních údajů. Právě zaklínadlem o narušení soukromí se řada státních institucí hájí při nezveřejňování odměn. Nezveřejňování tímto způsobem hájí i Úřad pro ochranu osobních údajů. Asi nejdále zašla situace na Úřadu vlády: únik výše odměn šéfky premiérova kabinetu Jany Nagyové vyšetřuje policie.
Vytrvalá v tajení platů byla také za Václava Klause i prezidentská kancelář. Hrad odměny pro klíčové lidi zveřejnil až poté, co mu to nakázal soud, který s Klausovým úřadem vedly Lidové noviny.
