Nepřekonatelný primát drží letos ODS: v žádném ze sedmadvaceti senátních obvodů, kde půjdou letos lidé volit, nepostavila nejsilnější vládní strana ženu. A žena nebude ani v čele byť jen jediné krajské kandidátky občanských demokratů.
"Při sestavování kandidátek se klade důraz na jiné priority, než je reálná poptávka společnosti po větším zastoupení žen v politice. Na druhou stranu současná politika nevypadá tak, že by mohla ženy lákat," míní místopředsedkyně Sněmovny za ODS Lucie Talmanová.
Její kolega, šéf poslanců Petr Tluchoř, tvrdí, že politika je "drsná věc", ale že pokud se u občanských demokratů nějaká žena o funkci uchází, bývá většinou zvýhodněna.
Ani u ostatních stran to není o moc lepší. Lidovci objevili jedinou kandidátku, kterou by rádi dostali do Senátu – lékařku Drahomíru Peřinovou na Rychnovsku.
Z parlamentních stran vysílají do Senátu nejvíce žen komunisté, šest. ČSSD se na Plzeňsku na pozici hejtmanky pokouší dostat exministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou.
Kandidátek do Senátu mají sociální demokraté pět. "Žen na kandidátkách by mělo být více. Zatím to bohužel funguje jen jako doporučení," řekl šéf ČSSD Jiří Paroubek.
Ve straně už delší dobu naráží na odpor se snahou prosadit ženy na kandidátky povinně. Proti je i jeho spojenec David Rath. Tvrdí, že se ženy v Česku zajímají o politiku méně než jinde.
"Politika je do značné míry chápána jako mužský svět a podle toho také funguje. Jedná se dlouho do noci a o víkendech, což je pro ženy, které se starají o rodinu, problém. Ale dokud nebudou alespoň dočasně uzákoněny kvóty pro povinné zastoupení žen, strany svůj přístup nezmění," míní Jana Smiggels Kavková z Občanského sdružení Fórum 50 %, které se snaží dostat více žen do politiky.
Podle analýzy, kterou sdružení vypracovalo, je nyní Česko v zastoupení žen ve vysoké politice až na 73. místě. Zarážející je podle ní hlavně pohled na krajské kandidáty lidovců. V KDU-ČSL je totiž více žen, ale do první desítky na krajské kandidátky se dostala žen jen desetina.
"I proto jsem napsal svůj manifest, že by měla být naše strana při sestavování kandidátek otevřenější i pro nečleny. Myslím, že i kvóty by mohly pomoci nastartovat změnu," řekl ministr Cyril Svoboda.
Kvótám není nakloněna ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková ze Strany zelených. Tvrdí, že její strana na tom není tak špatně, pokud jde o zastoupení žen – avšak pouhé čtyři kandidátky do Senátu a dvě v čele krajských kandidátek těmto jejím slovům příliš za pravdu nedávají.
