Ale jak před týdnem poznamenal na ideové konferenci místopředseda Miroslav Macek, i přesto má strana co zdokonalovat.
"Měli bychom lépe než dosud vytvářet alternativu k idejím a zásadám jiných politických stran, aby tuto alternativu bylo možno srozumitelně vysvětlovat občanům," řekl. A cíl? "Nic jiného než získat v příštích volbách více než padesát procent hlasů voličů." Nepřehlédnutelný postoj má ODS už dnes k řadě aktuálních témat.
Například když ostatní strany koketují s myšlenkou deficitního rozpočtu, ODS navrhne zákon o rozpočtu vyrovnaném. Když jsou ostatní pro reformu veřejné správy a vznik regionů, ODS pro to má jen stručné označení: zbytečný nárůst byrokracie. Když se Unie svobody a lidovci zaštítí heslem o podpoře střední vrstvy, ODS to odmítne jako falešné heslo hodné zastydlých marxistů. Když prezident pozve šéfy politických stran ke kulatému stolu, jediná ODS mu dá košem. Když jiní mluví o co nejrychlejším vstupu do Evropské unie, ODS zvedne prst a řekne: Není kam spěchat.
HRAJME NÁRODNÍ KARTU
V souvislosti se vstupem země do Evropské unie začala ODS v poslední době používat spojení jako národní zájmy, národní stát, národní soudržnost. Odmítá ideu, aby se republika po začlenění do unie vzdala suverenity a rozplynula se v evropském "nadstátě".
"Úsilí o členství v unii se nesmí stát zhysterizovaným politickým cílem, jemuž se musí podřídit vše ostatní bez ohledu na náklady a doprovodné efekty," prohlásil šéf ODS Václav Klaus. "Hrajme tuto kartu," vyzval straníky na ideové konferenci. "Otázka vstupu či nevstupu je otázkou politického rozhodnutí uvnitř Evropské unie, a nikoliv úřednického počítání toho, jestli už máme o deset procent více zákonů připodobněných unii, či nikoliv." Za svůj postoj k unii a za zdůrazňování národních zájmů si ODS vysloužila od politických oponentů (například od Josefa Luxe) nálepku nacionalistické strany, která na "trhu" zalepuje díru po Sládkových republikánech.
"To je tak nesmyslné obvinění, které snad nikdo nebere vážně. Národní zájem, to je jako bychom říkali státní zájem. Rozhodně to nemá nic společného s nějakým etnickým češstvím, Čechy Čechům nebo něco podobného," tvrdí poslanec Jan Zahradil. Mimochodem: právě on v ODS za poslední rok udělal velkou kariéru - stal se stínovým ministrem zahraničí, je jedním z nejčastěji citovaných politiků strany v médiích a neskrývá ambice postoupit ve stranické hierarchii o stupeň výš - stát se "pro začátek" členem výkonné rady.
Zahradil přímo potvrdil, že zdůrazňování národních zájmů je jedním z nových témat ODS. "Určitě v roce 1994, plus minus, ODS neříkala slovo národní, dneska ho říká," upozorňuje Zahradil a hned vysvětluje: "Je to téma, které není možné nechat plavat, a pokud se ho nikdo jiný není ochoten chopit, tak my jsme to udělali."
CHYBÍ PARTNER K HLASOVÁNÍ
Oč více ODS zdůrazňuje své odlišné názory, o to menší pochopení pro ni mají lidé z ostatních stran. Lidovci a Unie svobody dali loni po volbách najevo, že o vládu s ODS nestojí. Kromě toho ve sněmovně mezi těmito třemi stranami vázne komunikace a ochota k jakékoli spolupráci. Za posledních dvanáct měsíců se neshodly na jediném poslaneckém návrhu zákona.
"Všichni vědí, že máme třiašedesát hlasů ze dvou set, takže jediné, co můžeme dělat, je předkládat své vlastní představy a pokoušet se je obhajovat," připomíná šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý a dodává, jak bývá obhajování návrhů z dílny ODS těžké: "Uvedu vám svůj příklad. Už čtyřikrát jsem navrhl při projednávání zákona o dani z příjmu postih dlužníků a čtyřikrát nebyl přijat. Jsou kolegové, kteří si s takovouto zkušeností řeknou, že je to zbytečná námaha, když to pokaždé skončí stejně." ODS ve sněmovně v uplynulém roce prohrála třeba hlasování o návrhu zákona o vyrovnaném rozpočtu či o ochraně přírody. V parlamentních výborech zatím obhajuje zákon o periodickém tisku, o nájmu nebytových prostor, zákon o odpadech či zákon o konkursu a vyrovnání. Jde jen o dílčí novely platných zákonů.
Poučena z prohrané bitvy o zákon o vyrovnaném rozpočtu se Klausova strana do tak tvrdého boje zřejmě už nepustí. I proto usnul předvolební hit ODS - návrh na zavedení rovné daně ve výši dvaceti procent, která sice měla podle ODS zabránit daňovým únikům, avšak podle ostatních stran by de facto vedla k vyššímu zdanění některých skupin obyvatel.
"My jsme pořád přesvědčeni, že rovná daň je správná myšlenka, nicméně v atmosféře, která dnes v parlamentu vládne, nemá smysl ji předkládat," uvedl Tlustý.
SPOLUPRÁCE UŽ JEN S ČSSD
Jedinou politickou stranou, s níž ODS udržuje těsnější vztahy, je sociální demokracie.
Nejde však o spolupráci programovou. Podepsáním opoziční smlouvy si ODS a ČSSD rozdělily role vládní a hlavní opoziční strany a zavázaly se ke konzultacím o politických problémech.
Poté, co díky této dohodě získal Václav Klaus funkci šéfa sněmovny a místopředsedkyně ODS Libuše Benešová křeslo předsedkyně Senátu, a po společné diskusi o změnách ve vedení polostátních firem stojí před oběma stranami naplnění další části opoziční smlouvy: změna ústavy, a tím i změna volebního zákona. Oběma stranám jde o totéž aby silné strany vyšly z příštích voleb mnohem silnější (aby jedna z nich mohla sestavit většinovou vládu) a aby menší strany naopak uspěly co nejméně.
"Volební systém je klíčová záležitost, je to zkouška ohněm pro opoziční smlouvu," říká k tomu Jan Zahradil.
Jak tato zkouška dopadne, ukáže se během měsíce. Do té doby má ČSSD říct jasné ano nebo ne změně volebního zákona, jak ji navrhla ODS.
