Nejpopulárnější vláda...
"Sestavím pro vás důvěryhodnou vládu," sliboval Vladimír Špidla v předvolebních materiálech. Okamžitě po volbách bylo jasné, co tím myslel. Rozloučil se nejen s týmem Zemanových poradců pod vedením Miroslava Šloufa, ale i s řadou svých někdejších vládních kolegů, kteří až příliš prosluli nejrůznějšími skandály: tak skončila kariéra ministrů Lachnita, Schlinga, Fencla či Kavana.
Špidlovi sázka na "vstřícnou tvář" alespoň zpočátku vyšla. Jeho vládě v září věřilo podle průzkumu CVVM 48 procent obyvatel - takové obliby Zemanova sestava nedosáhla nikdy. Také žebříček nejpopulárnějších politiků vypovídá jasnou řečí: na prvních šesti místech byli v září pouze členové vlády (vede Stanislav Gross s 72 procenty důvěry, Špidla je třetí, má 56 procent).
... a také nejslabší
Ani výjimečně dobrý image, jemuž se nový kabinet v prvních týdnech existence těšil, ale nemohl zakrýt jeho zjevnou slabost. A to přesto, že to je první většinová vláda od voleb v roce 1996. Zemanova sestava sice vládla v menšině, rozdělení moci s ODS pomocí opoziční smlouvy jí však po celé čtyři roky zajišťovalo klidný život. A navíc: Zeman se nemusel dohadovat s žádnými koaličními partnery.
Špidla zpočátku tvrdil, že jeho slibovanou "stabilní" vládu bude spojovat především touha po vstupu do Evropské unie. Stačilo první důležité prohrané hlasování ve sněmovně a maska spadla. Bývalá předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová vládě nedovolila zvýšit po povodních daně a od premiéra se dozvěděla, že je "infantilní". A spolustraníci ji rovnou vyzvali, aby složila mandát.
Nízké sebevědomí některých významných členů kabinetu pak ukázala poslední reakce ministra práce Zdeňka Škromacha (ČSSD), který Marvanové, rozmýšlející si podporu rozpočtu, vzkázal: "Ať si to srovná v hlavě, než bude volat po škrtech. Jestli bude dál kecat takové hlouposti, naštve všechny ostatní."
A co vládnout? Nejistá pozice vlády se už ukazuje v každodenním provozu. Kabinet například sliboval "odpolitizování" klíčových ekonomických a mediálních institucí, jako například dozorčí rady České konsolidační agentury či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Jinými slovy: čekalo se, že nová vládní většina razantně převezme ekonomickou i mediální moc, rozdělovanou v minulém volebním období na základě opoziční smlouvy.
Výsledek: ohlašovaná "noc dlouhých nožů" se stále odkládá. Vláda zatím ve sněmovně dokázala vyměnit jediného poslance ODS v dozorčí radě konsolidační agentury. Vysílací rada, které většina vládní koalice nemůže kvůli vstřícnosti vůči Vladimíru Železnému a jeho spojencům přijít na jméno, zůstává i po říjnové schůzi sněmovny v kompletním složení.
K opravdu razantnímu účtování s minulými lety se odhodlalo alespoň několik ministrů na svých úřadech: například Cyril Svoboda, Petra Buzková či Milan Šimonovský kontrolují a často ruší mnoho rozhodnutí a hlavně smluv podepsaných svými předchůdci.
Hledá se ekonomický lídr
Ekonomičtí komentátoři často tvrdí, že Špidlova vláda nemá svého jasného ekonomického lídra, který by v ní prosazoval své vize. (Jako například kontroverzní ministr průmyslu Miroslav Grégr v Zemanově sestavě.) Klíčová ekonomická rozhodnutí se podle lidí obeznámených s fungováním vlády rodí v neformální skupině Špidla - Sobotka Ivan Pilip - Miroslav Kalousek. Úřadující předseda US-DEU Pilip ani lidovecký šéf rozpočtového výboru Kalousek nejsou však členy vlády.
Špidla a ministr financí Sobotka zase nejsou vzděláním ekonomové. Kromě privatizace Telecomu (vláda jej prodala za 55 miliard korun) a neúspěšného pokusu zvýšit daně (včetně zavedení "milionářské daně") neprovedl dosud kabinet žádné opravdu významné ekonomické rozhodnutí.
Ministři se však mohou hájit: tím, že kvůli povodním neměli na "praktické" vládnutí příliš mnoho času. A ani nejbližší týdny nebudou pro Špidlovu vládu klidnější. Premiérovi se půlce září podařilo odvrátit hrozící rozpad vlády a další zkouška už je na dohled. Pokud Hana Marvanová nakonec nezvedne ruku pro navrhovaný vládní rozpočet, většinová Špidlova vláda v tomto složení skončí.
