"Změnila se ekonomická a politická situace země a je potřeba na to nějakým způsobem reagovat," vysvětlil mluvčí ministerstva kultury Stanislav Brunclík, proč vláda shodila ze stolu původní variantu restitucí z roku 2008.
Ministerstvo "sází" na to, že ve Sněmovně, kde dříve restituce narazily, se změnilo rozložení politických sil. Změnil se také pražský arcibiskup katolické církve, které má stát vracet nejvíce majetku. Miloslava Vlka vystřídal Dominik Duka. A ten je nadějným diplomatem, kterému se podařilo například urovnat spor o svatovítskou katedrálu.
S návrhem konkrétního řešení ministr kultury Jiří Besser předstoupí před zástupce církví příští rok. Teprve po těchto jednáních půjdou restituce do vlády. "Rádi bychom ho předložili tak, aby se s tímto tématem vláda Petra Nečase řádně vypořádala v tomto funkčním období," dodal Brunclík.
Stát bude nejdřív řešit platy duchovních
Prvním předpokladem posunu restitucí je vyřešení platů duchovních. Stát už dříve avizoval, že klesnou o pět až deset procent. Kvůli šetření se arcibiskup Duka v srpnu sešel s Besserem a ministrem financí Miroslavem Kalouskem.
Kalousek se domnívá, že současná úsporná opatření by neměla být překážkou v jednáních. "Církve mají dostatek rozumu, aby věděly, v jaké je stát situaci. Důležité je uzavřít dohodu a já věřím, že ta vůle tady je," řekl iDNES.cz.
"Řešení této problematiky je v zájmu celé společnosti, protože brzdí rozvoj obcí, měst, krajů i státního majetku. Církevní restituce umožní, aby byla ekonomicky využívána část majetku," domnívá se Duka. Základní představou podle něj je nalezení řešení, které umožní existenci a udržitelný rozvoj církví.
Vyřešit by se mohly také problémy samotných církví. Duka upozorňuje, že nyní se musejí z více než poloviny financovat samy. "Což dokládá, že stát ani v současnosti nepostupuje podle platného zákona o hospodářském zabezpečení církví, podle nějž by měl plně financovat celý chod církve."
Církve nároky nebudou navyšovat
Podle Církve československé husitské není podmínkou, aby závazek státu byl vyšší než za Topolánkovy vlády. "Církve nemají zájem navyšovat své nároky. Se státem jsme uzavřeli smlouvu a žádná z církví, jak vím z ekumenické rady, ji nevypověděla, takže je dosud platná," řekl tajemník ústřední rady církve Karel Potoček.
Podle Duky dohoda učiněná mezi vládou a Českou biskupskou konferencí spolu s Ekumenickou radou církví a Federací židovských obcí stanovuje výchozí parametry: hodnotu konfiskovaného majetku, stanovení průměrného výnosu a také dohodu o vzájemném dělení. "Všechny ostatní otázky jsou předmětem nových jednání," uvedl Duka.
Nečasova vláda má ambici za čtyři roky zvládnout to, co se za 20 let nepodařilo žádnému z předchozích kabinetů. Nejblíže k vyrovnání s církvemi měla Topolánkova vláda. Chtěla jim část majetku vrátit a 83 miliard jim během 60 let postupně vyplatit. I s úroky by tento krok stát vyšel na 270 miliard. Návrh ale ztroskotal ve Sněmovně.
peníze pro církveStát se chce vyrovnat se 17 církvemi. Právě tolik jich nyní od státu dostává peníze na platy duchovních, údržbu církevního majetku a částečně také na provozní náklady. Původní návrh Topolánkovy vlády počítal s tím, že vrátí nemovitosti za 134 miliard korun (z toho 83 miliard měl stát vyplatit penězi). To je odhad ceny majetku, který církve a náboženské společnosti vlastnily k 25. únoru 1948. Návrh počítal s těmito restitucemi: Církev římskokatolická: 3 550 000 000 Kč Zdroj: Ministerstvo kultury ČR |
