Přestože státní orgány nezveřejňují výši nabízených částek, celkové výdaje na "odškodňovací akci" se podle kvalifikovaných odhadů budou počítat v milionech korun.
Podobné nabídky dosud vždy dostávali jen jednotlivci. "Je pravda, že v minulosti se nikdy nečinil pokus uzavřít několik desítek smluv naráz," řekl vládní zmocněnec pro Evropský soud ve Štrasburku Vít Schorm.
Osloveno bylo pětadvacet lidí, kteří se v Česku bezvýsledně léta soudí a kteří tak mají šanci, že ve Štrasburku vyhrají. "Ten seznam byl vytvořen na základě výzvy štrasburského soudu. My jsme na to reagovali, že se pokusíme o smírné dohody. Jednání jsou důvěrná, někteří už odmítli, jiní přijali, je to v jednání. Další podrobnosti sdělovat nechci," uvedl Schorm.
MF DNES kontaktovala jednoho z oslovených, který se marně soudí už od roku 1995. Ten zatajil své jméno s odkazem na ustanovení dopisu, kterým je jednání označeno za důvěrné. Vláda mu nabídla kolem sta tisíc korun. "Chápu to tak, že oni se k těm průtahům přiznali," řekl.
Štrasburský soud "ohlásil" do Prahy, že z Česka eviduje 121 stížností. Pětadvacet "stěžovatelů" sice dostalo první hromadnou nabídku k odškodnění za pomalé soudy, ale samotná finanční náhrada rychlé vyřízení sporu ještě nezajistí.
"Hlavní problém je v tom, že při liknavosti v projednávání případu dochází k poškozování toho, kdo se domáhá práva. To, co se děje, je tedy vlastně odnímání práva," říká bývalý soudce Ústavního soudu Antonín Procházka.
Špidla odškodnění schvaluje
To, že odškodnění samo o sobě pomalé soudy nenapraví, si uvědomuje i premiér Vladimír Špidla. "V závažných případech je odškodnění zcela na místě. Zároveň ale usilujeme o zlepšeni justice, je to však věc nesmírně složitá," řekl Špidla.
Pětadvacet lidí, kteří dostali nabídku k odškodnění, však nejsou zdaleka první, kteří kvůli pomalé české justici dostanou peníze ze státní pokladny. V některých případech již Štrasburský soud musel české vládě výplatu odškodnění nařídit.
Nejznámější je případ učitelky mateřské školky z Klatov Dany Bořánkové, která za to, že rozdělení majetku po rozvodu řešily české soudy patnáct let, dostala odškodnění necelého půlmilionu korun.
Částky, které vláda nabízí v mimosoudním vyrovnání se pohybují ve výši odškodného, jež navrhuje štrasburský soud. "Nikdy nenabízíme víc, než na kolik bychom byli odsouzeni Evropským soudem. Výhodou je výrazné urychlení," říká vládní zmocněnec pro Evropský soud ve Štrasburku Vít Schorm.
Odškodnění jsou různá
Podle vládního zmocněnce pro Evropský soud jsou navrhovaná odškodnění pro jednotlivé "stěžovatele" různě vysoká. Záleží na povaze a délce sporu. Vyšší částky však musí schvalovat vláda. Zatím však byla mimosoudní jednání vedena spíše ojediněle. "Byly to tak čtyři až pět věcí do roka," řekl Schorm. Nynější odškodňovací akci předcházelo jednání mezi zástupci ministerstva financí, spravedlnosti a zahraničí.
