Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV první vlně byly školy, které měly moderní technologie zvládnuté okamžitě, ale i takové, co netušily téměř vůbec, jak vyučování na dálku zajistit.
Hlavně nekopírovat klasický rozvrh
Jak dnes vypadá distanční výuka žáků v praxi? Podle Hambergera je důležité, když je vyučování vyvážené. Žáci by neměli sedět u počítače a koukat do obrazovky celých 6 hodin. „Učitel by neměl stoprocentně přenášet klasický rozvrh z prezenční do distanční výuky. Musí také používat moderní technologie ke zpětné vazbě,“ říká Hamberger.
„Když zadá žákům úkol, měl by je nechat pracovat třeba ve skupinách a pak se k tomu další den ve videokonferenci vrátit a nechat studenty, aby se mohli i dodatečně ptát, nechat si úlohy dovysvětlit. Nutno podotknout, že i to se bohužel děje a někteří učitelé nutí žáky sedět u počítačů opravdu od osmi hodin do půl druhé každý den, ta různorodost je stále zjevná,“ vysvětluje expert na digitalizaci.
Jak vypadá virtuální třída?
Co vidí žáci během distanční výuky na svých obrazovkách? Záleží na komunikační platformě, většinou se jedná o videokonferenční aplikace. Učitel tak moderuje skupinu, tedy třídu, žáci vidí učitele a také se vidí navzájem. Pak to vše samozřejmě hodně záleží na tom, jaké technické vybavení jednotliví žáci mají.
Které programy bývají při distanční výuce v Česku nejvíce používané? Podle Hambergera je ideální pracovat s profesionálními digitálními platformami od renomovaných poskytovatelů, řeč je o Microsoftu a o Googlu, ti poskytují pro účely vzdělávání své programy zcela zdarma, což je jedna výhoda a tou druhou je, že se jedná o bezpečné aplikace, které data svých uživatelů nezneužijí.
Poskytovatelé těchto technologií se neustále zlepšují, takže jejich moderní programy pro skupinovou výuku nabízí různé sofistikované funkce. Učitel může slyšet i vidět všechny žáky naráz, ale může i nechat mluvit jen jednoho žáka a ostatním vypnout mikrofon, nebo vytvářet pracovní skupiny žáků v rámci dané videokonference, aby se spolu domlouvali na zadaných tématech. Takže když učitel tyto programy zná, má k dispozici neskutečně mnoho pomůcek.
„Bohužel se také stává, a záleží to opravdu na digitální gramotnosti učitele, že žák náhodou založí danou videokonferenční místnost jako první, dříve než učitel a má k ní tedy i vlastnické právo a paradoxně ta nejvyšší práva, takže v krajní nouzi může žák vyhodit z takové místnosti i učitele,“ upozorňuje Hamberger.
„A to se opravdu stává, ale nutno podotknout, že dochází k rychlé nápravě, i proto všechno je dobré, když má dotyčná škola ICT učitele, informatika, který dokáže včas i těm kantorům méně znalým moderních IT technologií rychleji poradit a pomoci,“ vysvětluje trend Hamberger, který je nejen učitelem, ale také zakladatelem projektu Digitální pohotovost.
Jak je to se soustředěností žáků v takové virtuální třídě? Je pro jejich koncentraci lepší sedět před obrazovkou, nebo na židli ve třídě? Podle Hambergera je rozhodně těžší udržet pozornost žáků doma, protože právě tam mají více rušivých elementů. I proto je dobré regulovat dobu strávenou u počítače a dávat dětem dostatečnou možnost si mezi výukou odpočinout.
Posunula se nějak distanční výuka od první jarní vlny do té současné druhé? „Je to padesát na padesát, někteří učitelé na sobě začali intenzivně pracovat, druzí rezignovali kvůli různým incidentům v kyberprostoru a neblahým zkušenostem,“ shrnuje Hamberger.
Učitelé neměli pravomoc žáky zkoušet
Jak je to se zkoušením žáků během distanční výuky? A mají učitelé možnost zjistit, zda má student tahák? „Na jaře bylo zajímavé, že distanční výuka byla nová nejen pro učitele a žáky, ale i pro samotný školský zákon. A tím, že školský zákon distanční výuku neznal, tak učitelé v podstatě neměli pravomoc vyžadovat účast žáků. To znamená, že ani neměli pravomoc je zkoušet,“ popsal nedostatky zákonů Hamberger.
„Přes léto se to změnilo. V srpnu byla distanční výuka ukotvena do školského zákona. Tím pádem mají teď učitelé větší pravomoc, jednak se dožadovat aktivní účasti žáků na distančním vzdělávání a pak i možnosti je zkoušet. Na ty takzvané taháky samozřejmě nemají šanci dohlédnout, zda je žáci mají nebo ne. V tomto případě je nasnadě než nějaké klasické zkoušení žáků, tak volit spíš metody formativního hodnocení, zpětné vazby a s žáky se bavit a hodnotit je slovně než známkou,“ navrhuje Hamberger.
Jaké výhody přinesla distanční výuka učitelům? Co přináší digitální kriminalita do distančního vyučování? Jak se může někdo zcela cizí dostat do uzavřené virtuální třídy? A co by měli o distanční výuce vědět rodiče? Odpovědi i na tyto otázky najdete v Rozstřelu moderátorky Elen Černé s hostem po Skypu Tomášem Hambergerem.
