Pozemkové úřady a soudy nechtěly majetek vydat, hlavním důvodem bylo sporné Walderodeho občanství. Ústavní soud ale opět jasně potvrdil, že státní příslušnost šlechtice není v restituční kauze překážkou.
Podle soudce Ústavního soudu Vladimíra Klokočky pochybily pozemkové úřady i pražský městský soud, které se kauzou zabývaly.
"Při rozhodování neměly vůbec postupovat podle novely zákona z roku 1996," uvedl. Tato norma se totiž podle něj nemůže vztahovat na osoby, které do roku 1996 uplatnily své restituční nároky.
"Po dnešním rozhodnutí soudu jsme se vrátili do roku 1992, tedy zcela na začátek. Opět musíme požádat o vrácení majetku," řekl právní zástupce Kammerlanderové Felix Nevřela.
Spory o majetek šlechtického rodu Walderode, jehož cena se v roce 1997 odhadovala na 3,5 miliardy korun, trvají deset let. Karel Des Fours Walderode dostal majetek zpět už v roce 1992. Po třech letech ale ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo a lesy, polnosti a zámek převzal opět stát.
|
Další soudní rozhodnutí |
Naději na opětovné vrácení majetku dočasně vzala potomkům rodu Walderode v roce 1996 novela zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Stanoví totiž, že žadatel o vrácení majetku nesměl od konce druhé světové války do roku 1990 pozbýt československé státní občanství.
Walderode se ale v roce 1949 občanství zřekl, když chtěl z Československa emigrovat. Zpět ho nabyl v roce 1992, tedy jen několik měsíců předtím, než podal restituční žádost.
I po přijetí novely zákona v roce 1996 usiloval Walderode o vrácení majetku. Pozemkové úřady na Jablonecku, Semilsku a Liberecku jeho nároky zamítly s odkazem, že neměl od konce války nepřetržitě československé občanství.
Walderode v roce 2000 zemřel, o vrácení majetku proto usiluje jeho manželka.
