Možná jde o náhodu, která vůbec nic neznamená. Pro potomky slavného rodu Baťů však může jít o symbolický začátek. V den, kdy si Zlín připomene 115. výročí narození J. A. Bati, totiž začne soud projednávat zaplacení části peněz za jeho zabavený majetek.
"V tomto případě je to vůbec první soudní řízení," zdůraznil právní zástupce rodiny Tomáš Pecina.
Baťovi potomci bojují o mnohamiliardový znárodněný majetek už několik let. Náhradu chce rodina Tomáše Bati i jeho nevlastního bratra Jana Antonína. Každý se majetku domáhá sám, s vlastním právníkem a vlastními metodami.
Kromě dědiců Tomáše Bati mladšího se se státem soudí i vnučka Jana Antonína Bati Dolores Bata Arambasic. A současně, trochu mimo zájem veřejnosti, také další rodinné větve. Žádná zatím u českých soudů neuspěla.
Tomáš Baťa junior před několika lety nepochodil ani u Evropského soudu ve Štrasburku, na který se po neúspěchu v Česku chce obrátit i Dolores Arambasic.
"V dubnu přijede a budeme jednat s právníky," potvrdil vydavatel a právník Marek Belza.
Boj Baťů je možná neúspěšný i proto, že se ani po letech nedokázali domluvit mezi sebou. "Jde fakticky o cizí rodiny, které mají zcela odlišné zájmy a motivace," naznačil právník jedné z rodin Jana Antonína Robert Scigiel.
Jestli se dědicové vůbec nějaké náhrady dočkají, je tak velmi nejisté. V každém případě půjde v České republice o precedentní rozhodnutí.
"Je to mimořádně komplikovaná kauza. Ani historicky není vlastnictví majetku detailně jasné," potvrdil historik a znalec rozvoje baťovských závodů Martin Marek.
Baťova dcera chce peníze za vilu a pozemky
Čtvrteční jednání u Obvodního soudu pro Prahu 2 začne rozplétat jen menší část problému. Jedna z dcer Jana Antonína Bati v něm chce dosáhnout toho, aby jí stát vyplatil peníze za vilu a pozemky ve Zlíně. Konkrétně dům, který vlastní a ve kterém také sídlí Český rozhlas. Na náhradu by mělo stačit zhruba 40 milionů korun.
"Což je jen velmi malá část celkového majetku," upozornil Pecina.
Dům i pozemky zabavil rodině stát v roce 1947 poté, co soud řekl, že Jan Antonín Baťa byl kolaborant a za války spolupracoval s nacisty.
Podle některých odborníků ve stejnou chvíli rodině zanikl i nárok na náhradu majetku znárodněného v roce 1945 podle takzvaných Benešových dekretů.
A o Benešovy dekrety jde i dnes. Opírají se o ně právníci, kteří se snaží o to, aby rodina dostala zpět peníze za celý znárodněný majetek. Což znamená akcie několika závodů a jejich společností. Tady už se částka pohybuje v řádech desítek, možná stovek miliard korun.
Loni tuto žádost ministerstvo financí zamítlo s tím, že Benešovy dekrety, podle kterých se měla za znárodněný majetek vyplatit náhrada, jsou takzvaně vyhaslé. Právníci ovšem podali žalobu k soudu, aby rozhodnutí přezkoumal.
"V této fázi je jasné, že jde o politické rozhodnutí," naznačil Scigiel. "To je jako kdyby vláda USA sebrala majetek Henrymu Fordovi a odmítala za to cokoliv i jen symbolicky zaplatit," prohlásil.
Jednání zatím nařízeno nebylo. Rozsudek by však mohl zaznít v polovině příštího roku.
