Když se před týdnem konal křest další Budinského knihy, tentokrát o humoru, byla u toho tatáž sestava. Ale příběh má pokračování.
Od února začne platit nová vyhláška, jež říká, kolik za které léky proplatí zdravotní pojišťovny. O částkách rozhodovala komise, ale ministerstvo zdravotnictví v nich dodatečně udělalo změny. U tří preparátů, na astma a rakovinu, ve prospěch firmy AstraZeneca.
Pod vyhláškou je podepsaná - ministryně Součková. "Na to, že většina firem přišla spíš zkrátka, jsou tři změny docela dost," komentoval to zástupce lékového byznysu, který není spojen s žádnou firmou.
Rovněž Jan Švihovec, který ve zmíněné komisi zastupuje Českou lékařskou společnost, podotkl: "Zaznamenal jsem hlasy, že AstraZeneca z toho nějak čiší." "Těch pár změn nás bude stát několik milionů korun z pojištění navíc," poznamenal Karel Němeček z Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Měla ministryně ke změnám odborné důvody a její kontakty s firmou při křtech knih jsou "přinejmenším netaktičnost", jak se vyjádřil jeden z expertů na lékovou politiku? Nebo je to výsledek lobbingu? To Součková rezolutně odmítá.
"Zásadně nespojuji své jméno s farmaceutickými či jinými podnikatelskými subjekty, protože si to jako ministr zdravotnictví, který je pod neustálým tlakem zájmových skupin, nesmím dovolit," řekla na otázku MF DNES.
A pro jistotu své prohlášení rozeslala všem médiím: "O změny žádalo 51 firem a rozhodoval o nich odvolací orgán, jehož nejsem členem. Sama jsem posuzovala jen námitky, které měla lékařská komora a Svaz pacientů."
Vysvětlovat nic nemusí
Podobně hovoří i AstraZeneca. "Námitky jsme měli, ale neintervenovali jsme," prohlásil její zástupce Petr Bárta. Skutečností je, že ministryně své změny ve vyhlášce nemusí nikomu vysvětlovat a také to nedělá.
Podle řady kritiků je takový způsob neprůhledný. "Změn, které ministerstvo udělalo, je tam řada a postrádají logiku. Je to takové jedné firmě ubereme, druhé přilepšíme," hodnotí zásahy člen komise Jan Švihovec. "Ale my se zpátky nedozvíme proč. Zda jsme v komisi rozhodli špatně, nebo zda je za tím vliv konkrétní firmy," dodal.
Podobné praktiky podle něj začaly už za ministra Bohumila Fišera. Přípravu lékové vyhlášky před časem kritizovala i legislativní rada vlády. Způsob rozhodování je podle ní neprůhledný a odporuje směrnicím Evropské unie.
|
Jsem svéprávná, říká ministryně Co se ve zdravotnictví změní a co mohou čekat pacienti, pokud vaše reforma projde? Lékaři a pojišťovny už nebudou tím, kdo diktuje podmínky, a pacient je nucen je beze slova přijímat. Pacienti budou více informovaní. Jsou to oni, kdo si platí služby, a mají tedy nárok na potřebné informace - ať už o tom, jak které zdravotnické zařízení léčí, či o tom, jestli se jejich choroba dá léčit doma a za jakých podmínek, či jinde a jak. Oni sami si rozhodnou, jestli přijmou lék s doplatkem nebo bez něj. Zkrátí se také čekací doba na ošetření. Nejdůležitější je však finanční stabilizace zdravotnictví. Pokud k ní nedojde, jsou další kroky zbytečné. Můžete být konkrétnější? Počítáte například s rušením nemocnic a s platbami za recepty? Je skutečně nasmlouváno příliš mnoho těch, kteří poskytují péči. Chci, aby se to změnilo v souladu s demografickým vývojem - to znamená mimo jiné přeměnu sítě lůžkových zařízení na lůžka následné péče. Co se týče poplatku, je možné o něm hovořit ve druhé fázi reformy, teď by měl nulový účinek. Tušíte, co by mohlo být největší překážkou ke schválení reformy? V tuto chvíli nevím. Její schválení bude ale spíš o politické odvaze. Co budete dělat, když změny neprojdou, tedy pokud vám tu hlavu na špalku političtí kolegové "useknou"? Jsem pětadvacet let ve zdravotnictví a určitě v něm dál zůstanu. |
