S informací přišel v úterý Deník N, pro iDNES.cz to následně potvrdila i mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová.
„Ministerstvo kultury si za účelem kvalifikovaného vyhodnocení podnětu opatřilo dvě stanoviska – stanovisko Národního památkového ústavu v Praze a stanovisko Komise pro ochranu památkového fondu 20. století. Obě stanoviska prohlášení pomníku za kulturní památku nedoporučují,“ řekla pro iDNES.cz mluvčí.
Podle nich není socha maršála Koněva z uměleckého hlediska významnějším dílem a nijak nepřesahuje dobový průměr.
„Zapsání pomníku na seznam kulturních památek je tedy nedůvodné a řízení se zahajovat nebude,“ dodala mluvčí.
Redakce iDNES.cz ohledně věci oslovila také komunistickou stranu. „KSČM počítala i s touto alternativou. Určitě vyvineme další iniciativu za to, aby socha zůstala na svém místě,“ sdělil redakci místopředseda strany Petr Šimůnek.
Zaslouží si podle vás Koněvův památník se stát kulturní památkou?
Šimůnek přitom podal žádost o zapsání sochy maršála Koněva mezi kulturní památky na ministerstvu kultury už v říjnu.
„Je to jeden z posledních takových památníků v Praze. Už byl odstraněn smíchovský tank, přejmenována třída Rudé armády a byla sundána i deska ze Staroměstské radnice, která připomínala osvobození Prahy Rudou armádou. A já si myslím, že některý ze symbolů by v Praze zůstat mohl, aby to připomínal generacím, které přichází po nás,“ uvedl pro iDNES.cz Šimůnek začátkem října.
Maršál Koněv velel jednotkám 1. ukrajinského frontu, které dobyly Berlín, osvobodily severní, střední a východní Čechy a 9. května 1945 přijely do Prahy. O několik let později ovšem také velel potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a pak se podílel i na výstavbě zdi, která rozdělila na desítky let Berlín. Jeho osobu tak provází kontroverze.
