Koněvova vnučka položila k soše květiny. Dorazil ruský vyslanec i člen KSČM

K soše maršála Ivana Koněva v Praze dorazila v pondělí jeho vnučka Jelena, která tam položila květiny. Učinila tak v doprovodu ruského velvyslance Alexandra Zmejevského a místopředsedy KSČM Petra Šimůnka. Stalo se tak v den výročí narození maršála, který velel sovětským jednotkám v bojích při osvobození Československa v roce 1945.

Jelena Koněvová přišla s kyticí rudých růží, před jejich položením na podstavec krátce zapózovala skupině fotoreportérů a kameramanů.

Před sochou se později objevili zastánci zachování sochy s vlajkou bývalého Sovětského svazu.

První místopředseda KSČM Šimůnek, který položil na místě rovněž kytici růží za svou politickou stranu s nápisy „Nezapomínáme“ a „ÚV KSČM“, před událostí uvedl, že na programu pak je posezení s Koněvovou vnučkou na velvyslanectví Ruské federace. Jednat budou o situaci v Praze a v České republice, ale i o osudu památníku. 

„Myslím, že to proběhlo v poklidu. Samozřejmě někteří odpůrci a příznivci také přišli. Pokládání květin se obešlo bez komentářů nebo proslovů, jen jsme se maršálovi poklonili. Vnučka Jelena je na podobné akce už zvyklá, je to pro ni spíše návštěva Prahy, při které si připomene výročí 122. narozenin svého dědečka Koněva,“ uvedl po akci místopředseda KSČM Šimůnek. 

Kopance a strkanice

Brzy poté, co Jelena položila květiny na památník, se však do sebe příznivci a odpůrci kvůli soše Koněva pustili. „Ti Vlasovci zavraždili deset tisíc Poláků za týden,“ říká odpůrce sochy. Příznivec však na něj pokřikuje, že se baví jenom o Praze. Pak se mezi sebou začali strkat praporem od vlajky a kopat.

Šimůnek se v kauze Koněvovy sochy angažuje dlouhodobě, ministra kultury Lubomíra Zaorálka se žádal o zápis sochy Koněva mez kulturní památky. Zabránit tak chce tomu, aby se socha odstranila, jak se shodlo zastupitelstvo Prahy 6.

Maršál Ivan Koněv velel při dobytí Berlína, i když jednotky 1. ukrajinského frontu 9. května 1945 dorazily do Prahy. Byl ale i v čele jednotek, které potlačily maďarské povstání v roce 1956, a u stavby zdi, která později rozdělila na desítky let Berlín.

Kontroverze kolem Koněvovy sochy se rozšířily po iniciativě starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného z ODS, který prosadil návrh v této městské části postavit  památník příslušníkům Ruské osvobozenecké armády (ROA), takzvaným „vlasovcům“, s tím, že to byli právě oni, kdo pomohl Pražanům na konci druhé světové války proti nacistům.