"Pokud nemá prezident opravdu závažné důvody, může to být celkem oprávněně vnímáno jako zásah do akademických svobod. Povede to ke zbytečné politizaci jmenování profesorů," nebere si vůči Zemanovi servítky lídr nejsilnější opoziční strany a podle průzkumů i vůbec nejsilnější strany v zemi Sobotka.
Zeman odmítá vysvětlit, proč Putnu profesorem antropologie nechce jmenovat, i když uspěl na univerzitní půdě a s jeho jmenováním souhlasila i vláda.
"Já jsem důvody svého rozhodnutí předem oznámil panu ministrovi školství a řekl jsem mu, že nechci ponižovat pana Putnu tím, že bych tyto důvody uváděl veřejně. Nicméně pan Putna má svaté právo, bude-li si to přát, obrátit se na soud a bude mojí povinností uvést, proč jsem tak učinil," prohlásil v pátek Zeman.
Tvrdí, že to není kvůli tomu, že se Putna ve volební kampani postavil na stranu Zemanova soupeře v boji o Hrad, předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga (Zemanovo vyjádření najdete zde).
Zeman odmítá katolického intelektuála, míní šéf TOP 09
Ještě ostřeji se do Zemana pustil právě ministr zahraničí Schwarzenberg. "Jde o pokračování protektorátní politiky a politiky prezidenta Gottwalda. Jako byl odmítán Zdeněk Kalista, je nyní odmítán rovněž katolický intelektuál Martin C. Putna," uvedl předseda TOP 09.
Putna napsal sloupek Zlý dědek z VysočinyMartin C. Putna má u Miloše Zemana minimálně jeden osobní, snadno dohledatelný vroubek. Těsně před tím, než byl zvolen prezidentem, vyšel v LN sloupek nazvaný Zlý dědek z Vysočiny (najdete ho zde). Putna v něm píše o fenoménu "vysočinských vyhnanců", intelektuálů a jiných celebrit, napojených vnitřně na celonárodní, ba světové kulturní dění, a přitom usazených kdesi v hloubi ňader Vysočiny, co nejdále od Prahy. "V každém z těch vysočinských vyhnanců bylo vedle geniality cosi děsivého," napsal Putna. "I připomnělo mi to znovu prezidentské volby. I připomnělo mi to manipulátorskou genialitu některých adeptů, svým způsobem rovnou umělecké genialitě Haškově a zneužívající jak onoho vysočinského archetypu, tak dobrého srdce místních vysočinských. Ovšem, tam šlo o útratu v hospodě nebo o pár koláčů. Tady jde o poněkud větší útratu, o poněkud větší koláč. I připomnělo mi to název jedné knihy jednoho z Haškových přátel, Z. M. Kuděje: Zlý dědek z Vysočiny," uzavřel svou úvahu Putna. |
Zdrženlivě reagoval premiér Petr Nečas, který je na zahraniční cestě v Pobaltí. Podle Nečase je jmenování profesorů v kompetenci prezidenta. "Sám musí svoje kroky obhájit a vysvětlit, a to platí i v případě nejmenování některého z navrhovaných adeptů na profesora. Nevidím jediný důvod to činit za něho," sdělil ČTK Nečas.
Strahovský opat Zemanovi poděkoval
Zemana se podle vyjádření Hradu zastal opat strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný. "V průběhu setkání mimo jiné opat Pojezdný vyjádřil poděkování prezidentu republiky za jeho postoj ve věci profesorské kandidatury Martina C. Putny," uvedla mluvčí prezidenta Hana Burianová.
Opat Pojezdný se nevyjádřil, podle spolupracovníků odjel zřejmě na víkend pryč a je nedostižný. Pojezdný je považován za představitele tradičního, konzervativního křídla v církvi. Naproti tomu Putna se netají svým liberálním postojem. Je mimo jiné autorem knihy Křesťanství a homosexualita. Pokusy o integraci.
"Pana opata zdravím a zahrnuji ho do svých modliteb," řekl Putna ČTK s tím, že každý má právo vyjádřit svoje názory.
I když Zeman neřekl, co mu na Putnovi vadí, jedním z vodítek by mohlo být třeba i to, že se Putna v roce 2002 podepsal pod dokument, v němž se signatáři kriticky vyjádřili k náhledu velké části společnosti na sudetskou otázku.
Satirické video, které Putna natočil před druhým kolem prezidentské volby
Dekrety prezidenta republiky a násilné vysídlení Němců z ČSR podle nich představují bolestný problém, o němž je třeba v české společnosti, a to i na politické úrovni, vést otevřenou debatu. Signatáři kritizovali pokusy využít rozpoutaných nacionálních vášní k demonstraci falešné národní jednoty, která by navrhovatelům získala body v předvolební kampani.
"Vyzýváme poslance PSP ČR bez ohledu na jejich stranickou příslušnost, jejich názor na dekrety a vysídlení Němců, aby projevili politickou odvahu a tento pokus o další rozdmýchávání nacionalistických vášní a omezení politické svobody i svobody přesvědčení jednoznačně odmítli," vyzývali v roce 2002 signatáři výzvy včetně Putny.
