„Je to osvědčený nástroj, který má chránit zaměstnance před propuštěním,“ řekla po hlasování o zákonu, který nyní zamíří do Senátu, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Současnou pandemickou situaci chce ale řešit a dokončit pomocí programů Antivirus. Ministryně neupřesnila, zda, kdy a na jak dlouho navrhne vládě prodloužení podpory z Antiviru. Podle pravidel Evropské unie je možné příspěvky firmám poskytovat do konce letošního roku.
Proti byl jen Ferjenčík a Piráti se zdrželi
Pro pravidla pro kurzarbeit hlasovalo 79 ze 100 přítomných poslanců, proti byl jako jediný poslanec za Piráty Mikuláš Ferjenčík, ostatní jeho kolegové z klubu se zdrželi.
„V případě krize se kurzarbeit může poprvé spustit na maximálně šest měsíců, to není na šest měsíců, ale na maximálně šest měsíců, a pak jej může ještě opakovaně prodloužit, a to vždy maximálně o tři měsíce. Celkově může kurzarbeit běžet maximálně rok. To je skutečně velmi důležité, maximálně jeden rok,“ řekla před poslanci ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová ze sociální demokracie.
Sněmovna odmítla návrhy na snížení podpory na 70 procent nebo 65 procent, zkrácení kurzarbeitu nejvýše na půl roku a snížení počtu dnů, kdy by mohl být zaměstnanec doma, na nejvýše tři, či dokonce dva v týdnu.
„Zaměstnance podpořené z kurzarbeitu také nebude možné ihned po skončení podpory vyhodit, budou chráněni polovinu doby, po kterou na ně byl pobírán příspěvek na kurzarbeit tak, aby si zaměstnance nenechával někdo jenom kvůli příspěvkům a potom jim po skončení krize ihned dal výpověď,“ zdůraznila Maláčová.
Zaměstnavatelé, kteří budou do kurzarbeitu zařazeni, nebudou smět po zákonem stanovenou dobu vyplácet dividendy.
Sociální demokrat Roman Sklenák poslancům, kterým se nelíbí německý termín „kurzarbeit“, řekl, že tomu mohou také říkat „příspěvek v době částečné práce“.
Peníze budou lidé dostávat od zaměstnavatele, ne od úřadů práce, vyzdvihla Pastuchová z ANO
Současná podoba návrhu, který podpořili odbory i zaměstnavatelé i sociální výbor Sněmovny, je společným dílem poslanců ANO, ČSSD a KSČM.
„Důležité je, že peníze budou lidé dostávat od zaměstnavatele, nikoli od úřadů práce,“ uvedla poslankyně ANO Jana Pastuchová.
Poslanec opoziční ODS Jan Bauer v pátek kritizoval, že zákon se schvaluje až nyní, když s původním návrhem ministryně Maláčová předložila už loni na podzim, ale jeho schválení zablokovala svými vnitřními spory sama vládní koalice, zatímco opoziční poslanci rychlé schválení naprosto klíčových pravidel pro kurzarbeit podporovali.
Podpora by se vyřizovala stejně jako dosavadní příspěvky na mzdy z programu Antivirus. Peníze od státu by ale firma nemusela dostávat až po vyplacení výdělků. Zaměstnavatel by mohl nejprve podat měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, získat příspěvek a až poté vyplatit náhradu mzdy.
Nárok na podporu by firmy mohly dostat na zaměstnance, kteří v nich pracovali aspoň tři měsíce. Výpadek práce by se posuzoval za celý podnik, nebo za její závod.
V době bez práce by lidé mohli chodit do kurzů nebo na rekvalifikace od úřadu práce. Na příspěvek by nebyl nárok u pracovníků s kontem pracovní doby. Nedostali by ho ani podnikatelé, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání, a to tři roky po jejím přiznání.
Přechod na zkrácenou práci by podnik elektronicky oznámil úřadu práce. Zavázal by se také, že tyto pracovníky nepropustí ani při kurzarbeitu, ani po určitou dobu po něm. Tento čas by měl trvat polovinu času, po který člověk dostával příspěvek při zkrácené práci. Firma by také v posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu, při něm či rok po jeho skončení nesměla vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku či předčasně splatit úvěr. Při nesplnění pravidel by se příspěvky vracely.
Kurzarbeit by mohla spustit vláda po přírodní pohromě nebo kyberútoku, při epidemii i v době ohrožení ekonomiky. V nařízení by kabinet stanovil, pro jaké území, odvětví či okruh zaměstnavatelů by se zkrácená práce se státním příspěvkem vztahovala. Určil by také ukazatele pro posouzení a rozsah výpadku pracovní doby.
