Sněmovna poslala referendum výborům

  • 18
Sněmovnou prošel v prvním čtení zákon o referendu. Teď ho projednají poslanci ve výborech. I tak ale zůstává osud vládního návrhu ústavního zákona nejistý. Lidem by umožnil vyjadřovat se k důležitým věcem, nejen k ústavě Evropské unie.

Projednávání zákona znovu potvrdilo rozdílné názory poslanců. Zástupci opoziční ODS navrhli předlohu zamítnout hned v prvním čtení, ale Sněmovna to neschválila.

Místy emotivní rozprava naznačila, že předloha by mohla najít podporu hlavně v řadách ČSSD a KSČM.

Nejdůrazněji ji odmítla ODS, která v Senátu prosazuje vlastní zákon, který by umožnil konat pouze jednorázové referendum o euroústavě. - více zde

Výhrady k vládní předloze měla i lidovecká poslankyně Vlasta Parkanová. Z vládních unionistů se k předloze nikdo nevyjádřil.

Otázka, zda má mít Česko obecný zákon, který by umožňoval pořádat referenda o různých věcech, nebo zda má parlament pro každé všelidové hlasování přijímat zvláštní zákon, dlouhodobě dělí politickou scénu.

Obecně platí, že levice se kloní spíš k první variantě, zatímco pravice má blíže ke druhé.

Podle vládního návrhu by lidé v referendech mohli rozhodovat o zásadních věcech vnitřní a zahraniční politiky, ale ne třeba o zrušení Senátu, odvolání prezidenta a ministrů ani o daních a zákonech.

Referendum by mohlo iniciovat nejméně 101 poslanců nebo 41 senátorů, vláda, či petice s podpisy alespoň 500 tisíc lidí.

Schválení předmětu referenda by zajistil souhlas nadpoloviční většiny hlasujících. Pokud by návrh lidé zamítli, mohlo by se referendum se stejnou otázkou opakovat nejdřív za dva roky.

Výsledek referenda by byl závazný pro všechny orgány veřejné moci. Návrh nestanoví minimální voličskou účast nutnou pro platnost hlasování.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video