Předseda SPD Tomio Okamura před jednáním s ANO (26. října 2017)

Předseda SPD Tomio Okamura před jednáním s ANO (26. října 2017) | foto: Michal Šula, MAFRA

Okamura nezískal u poslanců podporu pro možnost referenda o Czexitu

  • 514
Šéf SPD Tomio Okamura za současného rozložení sil v parlamentu vůbec nemůže počítat s tím, že se mu podaří prosadit takovou podobu ústavního zákona o obecném referendu, které by umožnilo hlasovat o odchodu Česka z EU. Potvrdilo to i středeční jednání stálé komise Sněmovny pro Ústavu České republiky, kde má každá ze stran dva zástupce.

Navíc názory stran na podobu referenda jsou tak rozdílné, že vůbec bude problém, aby se shodly na nějaké podobě všelidového hlasování.

Nejsilnější poslanecký klub ANO, jehož předseda Andrej Babiš hledá podporu pro svou vládu, se tento týden dohodl, že nepřekročitelnou podmínkou pro přijetí zákona o obecném referendu je, že se nebude moci týkat mezinárodních dohod a daní.

Exministryně spravedlnosti Helena Válková z ANO na jednání ústavní komise hovořila o tom, že pro vyhlášení referenda by lidé museli peticí sesbírat minimálně 500 až 700 tisíc voličů. „Původně jsme měli 800 tisíc,“ připomněla. Nutná pro platnost by byla účast 30 až 35 procent, více než 2 milionů voličů.

„Sociální demokraté mají představu, že pro odstartování jakéhokoli referenda bude potřeba deset procent oprávněných voličů, což je zhruba 850 tisíc podpisů, pro závaznost referenda by byla potřeba nadpoloviční většina voličů, kteří jsou oprávněni hlasovat,“ řekla šéfka sněmovní komise, bývalá ministryně školství Kateřina Valachová z ČSSD. Vyloučeny z hlasování by měly být mezinárodní závazky, tedy i členství v EU či v NATO.

„Nemám za to, že by kterákoli strana navrhoval zákon o vystoupení z EU. Byla bych ráda, kdybychom debatu o celostátním referendu nezaměňovali za referendum pro Czexitu,“ řekla poslancům Valachová. Podobné podmínky pro referendum jako ČSSD mají i lidovci. Pro vyvolání referenda deset procent oprávněných voličů nebo 800 tisíc. Nejsou pro hlasování o zákonech a mezinárodních smlouvách, o vystoupení z EU, NATO či o daních. „Platí, že naše demokracie je zastupitelská, z toho bychom měli vycházet,“ řekl Marek Výborný z KDU-ČSL.

„Nepodpoříme návrh ani v prvním čtení, dokud nebude dohoda na podmínkách referenda,“ řekl Jakub Michálek od Pirátů. Zmínil také, že hlasování o Czexitu má podporu jen 22 poslanců z 200, což je podpora titěrná. Oněch 22 hlasů je počet poslanců klubu SPD Tomia Okamury.

Okamura přemlouval poslance z ostatních stran argumentem, že při vstupu do Evropské unie zákon kvorum neobsahoval, uváděl jen, že kladně se musí vyjádřit nadpoloviční většina hlasujících. A popsal představu jeho SPD „Sto tisíc podpisů. Žádné kvorum účasti,“ uvedl Okamura. SPD je ochotna vyloučit z hlasování daně a rozpočet, trvá ale na možnosti hlasovat i o případném Czexitu.

„Odmítáme princip obecného referenda. Zákon by rozhodně neměl dláždit cestu k vystoupení z Evropské unie,“ uvedl Dominik Feri z TOP 09. Podle Pavla Blažka z ODS by obecné referendum mohlo přinést chaos.

I kdyby se ale strany, které o uzákonění referenda nyní spolu nejvíce vyjednávají - a to SPD, KSČM, ANO a Piráti - spolu ve Sněmovně domluvily, nemají potřebnou sílu v Senátu. Tam nemá SPD ani jednoho člověka, komunisté jediného, ANO šest zástupců a Piráti žádného.

Ani podzimní senátní volby v 27 obvodech nezmění nic na tom, že potřebnou ústavní většinu mít nemohou. Bez podpory sociální demokracie, která je stále v Senátu nejsilnější, se tak neobejdou. A musí tak pečlivě naslouchat hlavně názorům ČSSD, pro kterou je referendum o Czexitu, hlavně k nelibosti Okamury, nepřijatelné.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video