Před sto lety mohli návštěvníci poprvé veřejně obdivovat cyklus obrazů Alfonse Muchy. V dubnu 1919 byla otevřena první Muchova výstava v letním refektáři v pražském Klementinu. Z jedenácti hotových obrazů bylo prozatímně vystaveno kvůli chybějícímu místu jen pět.
A tento problém přetrvává dodnes. Přestože byl Mucha ještě před první světovou válkou dohodnutý s Prahou, že jí bude hotové obrazy předávat, zůstávaly uskladněny v jeho ateliéru na zbirožském zámku.
Odtud pak putovaly po místech, která byla k vystavování takového díla naprosto nevhodná, až skončily na dlouhá léta v Moravském Krumlově.
A ani dnes, po sto letech, hlavní město neví, co si s velkolepým dílem počne. „V současné době hledáme možnosti, kde by v Praze mohla být Slovanská epopej dlouhodobě vystavena. Vedení města chce vyhodnotit všechny možnosti, aby bylo umístění Epopeje koncepční. O dlouhodobém umístění tohoto díla ještě nebylo rozhodnuto,“ přiznává mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Nové vedení města nejdříve zrušilo plán bývalé primátorky Adriany Krnáčové na vybudování pavilonu na pražském Těšnově, nedaleko stanice metra Florenc.
Místo toho začalo město plánovat možnost obrazy umístit v důstojném provizoriu, připravovaném depozitáři lapidária na pražském Výstavišti. Ale ani tento plán ještě nebyl schválen. Úplně se nehodí do koncepce Výstaviště.
24. července 2018 |
Kdo to zaplatí?
Budoucnost díla je nejistá, to se nelíbí odborníkům, ale ani Muchově rodině. „Pořád se někde klepe na základní kameny, pořád se o něčem jedná, něco slibuje, ale nakonec se nic nestane,“ říká Muchova vnučka Jarmila Mucha Plocková. Podle ní si Mucha nikdy nepředstavoval, že se dílo vystaví v Moravském Krumlově, chtěl, aby bylo v Praze, kterou považoval za metropoli Slovanstva.
Soud znovu řeší spor o Slovanskou epopej, jednání bude pokračovat v únoru |
Ale právě o návratu do Krumlova teď Praha uvažuje. „O krátkodobém umístění na zhruba pět let jednáme s Moravským Krumlovem. Krumlov však musí zajistit finance, které jsou nutné pro možné vystavení v zámku. Za současných podmínek totiž není možné v zámku takto cenné dílo vystavit, a navíc by jej v takovém prostoru ani nebylo možné pojistit,“ popisuje podmínky případné zápůjčky Hofman.
Pro dvacet obrazů je totiž nutné zajistit trvalou teplotu a vlhkost prostředí s minimálním výkyvem. Samozřejmostí je také protipožární a bezpečnostní zabezpečení objektu.
K jejich zapůjčení bude nutný také souhlas pražské rady a schválení zastupitelstvem.
Krumlov se dušuje, že pro Epopej připraví to nejlepší prostředí. „Zajištění osvětlení, klimatizace a topení bude stát 30 milionů korun. Na investici se složí město, Jihomoravský kraj a ministerstvo kultury,“ uvedl starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina. Čas má do konce dubna.
Stopy po turistech
Praha chce mít Epopej na Výstavišti, pro plátna dostaví přístavek |
Podle odborníků ale ani to nemusí stačit. „Ani třicet, ani padesát milionů neudělá z renesančního zámku excelentní výstavní síň,“ říká restaurátor Epopeje Tomáš Berger. Problém jsou podle něj i zámecké prostory – kaple a rytířský sál, kde by měla být Epopej vystavena.
„Nevejde se tam, mezi obrazy bude malý odstup, nebude to odpovídat potřebám díla,“ dodává Berger. Jeho slova potvrzuje i zkušenost, kdy restaurátoři museli po návratu Epopeje z Krumlova na díle opravovat nečekaná poškození – stopy po batůžcích a taškách návštěvníků, kteří se v Krumlově proplétali mezi natěsnanými obrazy.
Paradoxně nebylo dílu nejlépe doma, ale vždy, když bylo na cestách po světových galeriích. „Potom, jaké měla podmínky před dvěma lety v Tokiu, tak je mi smutno z toho, že by měla skončit opět na zámku v Krumlově,“ říká Berger. V Tokiu vidělo Muchův cyklus 650 tisíc lidí, včetně císařské rodiny.
2. listopadu 2018 |
