I přes nejistotu, co budoucí týdny přinesou, dostali rodiče žáků ze Základní školy Antonínská v Brně informace o kroužcích už v červnu, aby si lépe mohli sestavit podzimní plán. „Jdeme do hry s tím, že zjišťujeme zájem, probíhá přihlašování. Počítáme, že je otevřeme,“ doufá místní ředitel Libor Tománek.
Ne všude ale měli o náplni dětských aktivit jasno takhle dopředu, i proto na mnohých školách s nabídkou naopak právě finišují. „Jsme ve fázi přemýšlení pedagogů, rozjíždíme kroužky až od října,“ přiznala ředitelka ostravské Základní školy Karla Pokorného Jaroslava Naďová.
Že nejde o ojedinělý případ, potvrzuje i ostravský žák Petr Schauer ze Základní školy Ivana Sekaniny. „Ještě jsme nabídku kroužků nedostali, ale raději bych dal přednost fotbalu,“ dodává Schauer, který kope za jeden z ostravských klubů.
Naproti tomu Miroslav Elčkner, který chodí do Základní školy v Praze Lipencích, se už s možnostmi aktivit seznámil a jednu z nich i zvažuje. „Můžeme mít angličtinu, kriket nebo florbal. Možná zvolím kriket, ale ještě uvidím, mimo školu mám hodně jiných aktivit,“ dodává s tím, že se rád věnuje jízdě na kole či freestylovým trikům na koloběžce.
Cena kroužků se napříč republikou velmi liší. Do hry vstupují i možnosti jednotlivých škol. „Jsme limitovaní tím, na co máme lektory, mnoho z nich je z řad učitelů, takže lektor nemusí dojíždět, čímž se nenavyšuje cena,“ vysvětlila výhody koordinátorka komunitní školy při 1. ZŠ Plzeň Andrea Kokošková.
„Některé kurzy nabízíme zdarma, některé s podporou sdružení rodičů a jiné jsou placené,“ přiznává ředitel brněnské ZŠ Antonínská Libor Tománek. Jeho učitelé musí každoročně odmítat kvůli naplněným kapacitám například zájemce o psaní do školního časopisu.
Jazykové kurzy většinou školy pořádají za 700 - 1500 Kč, keramika podle četnosti setkání a místa konání vychází na 1500 až 2500 Kč. Velmi rozdílná cena bývá u hudební výchovy, ve které se například ve sboru platí pololetně 800 korun, zatímco lektor hry na housle si může zvolit taxu za jednotlivé hodiny. Ty pak mohou dosahovat až 250 Kč za 45 minut.
O výhodách školních kroužků má jasno i klinický psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek. „Když děti navštěvují zájmové kroužky mimo školu, je to dražší, výhodnější pro rodinu jsou tak ty ve školách,“ říká Kulhánek, kterého těší, že se děti ve skupině lépe socializují, rozvíjejí a tráví čas se svými vrstevníky. „Považuji kroužky za dobrý nápad,“ dodává.
Angličtina u dětí vede
Mezi dětmi se aktuálně těší největší oblibě jazykové kroužky, pozadu ale nezůstávají ani pohybové. Například na ZŠ Bakalovo nábřeží v Brně se mohou žáci přihlásit do kurzu angličtiny, na jehož konci skládají prestižní zkoušky Cambridge a usilují o mezinárodní certifikát dokládající úroveň jazyka.
„O nabídku těchto kurzů angličtiny je ohromný zájem. Tak velký, že v rámci celé republiky máme mnohdy nejvíc žadatelů. Bývá jich přes sto ročně. Pokud bych to porovnala s jinými našimi kroužky, tak jazyky, hlavně angličtina, jednoznačně dominují,“ těší ředitelku Yvetu Gašparcovou.
Podle ní funguje výběr zájmových aktivit skvěle ve spolupráci s rodiči. „Někdy je zájem spíš od těch rodičů, kteří jsou v tomto rozumnější, tak se jim snažíme podsouvat takové kroužky a zaměření, u kterého si myslíme, že je pro děti smysluplné a bude je někam posouvat,“ dodává Gašparcová, která nejvíce zájemců o jazykové certifikáty eviduje z prvního stupně.
Koordinátorka Kokošková si přesto nemyslí, že je dobré, aby si žáci prohlubovali komunikační dovednosti nad rámec výuky. „Největší zájem je u nás na angličtině o to, aby se zábavnou formou rozvíjela látka probíraná ve škole. Většinou se nám hlásí ti, kteří mají s angličtinou problém. Když jsou moc napřed, nemají potom co dělat a nudí se,“ vysvětluje Kokošková, jejíž škola eviduje nejvíce zájemců o atletiku či plavání. „V závěsu je ale keramika a angličtina,“ upozorňuje.
Hlavně ne distanční výuku, přejí si ředitelé
Ať už se rodiče a jejich děti rozhodnout pro jakýkoliv kroužek či mimoškolní aktivitu, přejí si ředitelé jedno: aby už ministerstvo školství znovu neomezovalo školy a neposílalo žáky na distanční výuku. „Loni jsme kroužky ani neotevřeli, bylo evidentní, že to nebude fungovat,“ přiznal ředitel Tománek ze Základní školy Antonínská.
„Neumím si představit, že by se to vrátilo jen do on-line podoby. Je to velký zásah do dětského vývoje. U jazyků je pak velký blok. Je důležitá mimika, řeč těla,“ netěší představa distanční výuky, a ani kroužků přes počítač, ředitelku pražské Scio školy Johanu Codlovou.
Její obavy nepřímo sdílí i jiní. „Musíme hledět na psychohygienické limity dětí. Jestli se mají učit u počítačů, tak by to pak chtělo, aby si od té světelné zátěže odpočinuly a spíš se zaměřily na sportovní aktivity,“ myslí si Gašparcová.
Naproti tomu klinický psycholog a psychoterapeut Kulhánek má na to jiný názor. Podle něj je dobré, když v době lockdownů má dítě alespoň nějakou šanci komunikovat s okolním světem a svými kamarády. „Lepší on-line kroužky než žádné kroužky. Děti pak jsou ve vakuu a bez aktivit a myslím si, že ten prázdný prostor bez vrstevníků je pro ně horší, než samotné nedocházení do školy,“ vysvětluje.
