ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Rodiče se zadlužují kvůli školním potřebám, začátek roku vyjde na tisíce

  • 709
Začátek školního roku přijde rodiny s dětmi až na desítky tisíc korun. Mnoho jich na to ovšem nemá. V řadě rodin přitom není otázkou, zda dítěti dopřát jeden nebo dva kroužky, ale jak zaplatit základní potřeby, které se na začátku školního roku nahromadí.

Je po prázdninách a Toník už se těší na kamarády z floorbalu. Chodí ještě na judo a také do skautského oddílu. Pro jeho rodiče to znamená zaplatit během září zhruba devět tisíc korun.

K tomu budou pro svého čerstvého páťáka kupovat ještě pracovní sešity, normální sešity nebo výtvarné potřeby. Škola bude chtít příspěvky do třídního fondu. Toníkovi vyrostla noha, což znamená nové tenisky na ven i do tělocvičny. Celkem to jeho maminka odhaduje na dalších 2 500 korun. To vše je třeba vynásobit dvěma, protože Toník má ještě starší sestru.

Mikuláš chodí na gymnázium. Školní potřeby, školní výlet a pololetní platby za kroužky budou jeho rodiče v září stát přes 12 tisíc korun. Také on má sestru, ta ještě chodí na základní školu. Za její návrat do školy rodina zaplatí minimálně dalších šest tisíc korun.

Jak jsou rodiče ochotni zadlužit se kvůli školním potřebám svých dětí? (čísla vyjadřují počet respondentů v %)

„Kolegyně má děti ve věku deset a třináct let, náklady na začátek školního roku odhaduje podobně, zhruba na 19 až 20 tisíc korun,“ říká Mikulášova matka.

Čistá měsíční mzda průměrně vydělávajícího českého zaměstnance se dvěma dětmi je přitom 26 tisíc korun.

Čtvrtina je pro

I to je pravděpodobně důvod, proč na otázku, zda by si byli ochotní vzít půjčku na náklady spojené se školou, jako jsou školní potřeby, kroužky, výlety nebo školné, odpovídá ano 24 procent Čechů. Zjistil to reprezentativní průzkum agentury Fokus pro inkasní společnost Kruk.

Rodiče dětem kupují učebnice ze svého. Ty školní jsou často jako salát

Před rokem se ve stejné době ptali na to, kolik českých rodičů už si takto peníze půjčovalo. „Průzkum ukázal, že si peníze někdy půjčila téměř desetina českých rodičů,“ říká generální ředitelka společnosti Kruk Jaroslava Palendalová. Polovina z nich si na školní výdaje půjčila od příbuzných. Ochotnější půjčit si na školu jsou rodiče více dětí a lidé se základním vzděláním.

Jedenáctiletá Aneta žije jen s mámou na venkově, od letošního roku bude dojíždět na gymnázium. Začátek školního roku je bude stát odhadem šest tisíc korun, z toho tisíc je vklad na kartu, kterou bude Aneta platit v autobuse. Jedinou platbou, která není nezbytně nutná, je poplatek 1 400 korun za půl roku v základní umělecké škole.

„Jako samoživitelka mám opravdu dost, nemít brambory na záhonku a slepice, tak asi tenhle měsíc budeme jíst kořínky,“ říká jen s mírnou nadsázkou její matka. Začátek školního roku jí komplikuje rodinný rozpočet pravidelně, i když se její příjem pohybuje nad českým průměrem.

Jak jsou rodiče ochotni zadlužit se kvůli školním potřebám svých dětí? (čísla vyjadřují počet respondentů v %)

Kdy přispěje stát?

Přičemž záchranná síť pro ty rodiny s dětmi, které se na začátku školního roku musí rozhodovat, zda přetíží rodinný rozpočet, nebo nezaplatí dítěti vše, co po nich škola požaduje, je děravá. Jediný plošný příspěvek, kterým stát pomáhá všem dětem bez rozdílu, je určen pro prvňáčky a platí se z rozpočtu ministerstva školství. „Škola poskytuje žákům 1. ročníků zdarma školní potřeby v hodnotě 200 korun, o jejich výběru rozhoduje vedení školy. Žáci 1. tříd si zároveň mohou ponechat učebnice, které dostanou,“ upřesňuje mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Ekonom: Výdaje za školáky rostou, stát může některým dát až 34 tisíc

O jednorázový příspěvek na školní nákupy mohou požádat rodiny v hmotné nouzi. Sociální dávku okamžité pomoci vyplácejí úřady práce, peníze se dají použít nejen na školní výbavu, ale i na platby za kroužky nebo školní výlety.

Ovšem vzhledem k tomu, že se jedná o takzvanou nenárokovou dávku, je její vyplacení závislé na rozhodnutí úřadu. „Úřad práce ji poskytuje na základě celkového zhodnocení situace žadatele a odůvodnitelnosti konkrétního výdaje,“ uvádí mluvčí Kateřina Beránková.

V loňském roce úřady práce vyhověly 6 792 žádostem. „Jedná se o úhrady odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností, například účast na letním táboře, škole v přírodě nebo úhradu školních pomůcek,“ vysvětluje Beránková.

Jak jsou rodiče ochotni zadlužit se kvůli školním potřebám svých dětí? (čísla vyjadřují počet respondentů v %)

Že právě začátek školního roku je pro sociálně slabé rodiny extrémně náročným obdobím, ukazuje i to, že žádosti na úřady práce přicházejí nejčastěji od srpna do října.

Úřady práce mohou během kalendářního roku vyplatit na dávkách okamžité hmotné pomoci teoreticky až 34 100 korun. Na otázku, jak vysoký příspěvek reálně dostávají, ale Kateřina Beránková neodpověděla s tím, že to závisí na posouzení jednotlivých případů.

A také na jednotlivých úřadech. Lenka Martišová má v neziskové organizaci Jekhetane na starosti práci s rodinami. Usilují zde mimo jiné o to, aby děti z romských rodin, které žijí v sociálně vyloučených lokalitách, chodily do školy.

Stát nepodporuje mimořádně nadané děti. Z peněz na inkluzi dostaly zlomek

Nejdříve musí překonat jejich nedůvěru k instituci školy. „Je to neustálý boj, například když byla zavedena povinná docházka do školky, měli jsme projekt, ve kterém jsme matky se školkou seznamovali, aby se přesvědčily, že tu jejich dětem neublíží,“ vysvětluje Martišková. Podle jejích zkušeností ovšem na zdejším úřadu práce tyto rodiny šanci na úspěch s žádostí o příspěvek na školní pomůcky nemají.

Rodiče: školy by měly ubrat

Pomoci by mohlo, kdyby se školy ve svých požadavcích umírnily, myslí si značná část rodičů. Téměř 40 procent jich je totiž podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere přesvědčeno, že některé položky ze seznamů požadovaných pomůcek jsou zbytečné, a každý desátý rodič považuje požadavky škol přímo za přehnané. 

„Vybavit výtvarný kufřík pro třeťáka stálo přes tisíc korun. Většinu z nakoupených věcí děti vůbec nevyužily,“ stěžuje si například matka dnes už dvanáctileté dívky, která si nepřála být jmenována.

Naopak žádný problém v požadavcích škol nevidí 39 procent rodičů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video